Kjótský protokol, který stanovuje limity pro vypouštění skleníkových plynů, dnes vstoupil v platnost. Podle vědců způsobují tyto plyny oteplování klimatu na naší planetě. Dokument ratifikovalo 141 zemí. Odmítly ho například Spojené státy, Austrálie a Čína, naopak se k němu připojilo Rusko.
USA namítají, že je diskriminační a ekonomicky nevýhodný pro rozvíjející se mohutné ekonomiky Číny, Indie či Brazílie. Podle hlavního tajemníka japonské vlády Hirojuki Hosoda byly Spojené státy vyzvány, aby se připojily. Přestože tato země vypouští nejvíce emisí na světě, neučinila to, poukázal.
Austrálie, která dokument neratifikovala, svůj postoj bránila. Dokud se takoví velcí znečišťovatelé, jako jsou USA a Čína, nepodrobí kjótskému režimu, je zbytečné a škodlivé pro země jako Austrálie, aby podepisovaly, prohlásil australský premiér John Howard v Canbeře.
Kjótský protokol uvítal náměstek ruského ministra zahraničí Jurij Fedotov. Upozornil však, že by z Kjótského protokolu neměly být vylučovány jisté dynamicky se rozvíjející regiony.
Úmluva předpokládá, že do roku 2012 budou proti roku 1992 o 5,2 procenta omezeny emise šesti nejhorších skleníkových plynů, k nimž patří oxid uhličitý, metan, oxid dusný a tři plyny obsahující fluor. Řada ze signatářských zemí, mezi nimi i západoevropských, však jsou uvedenému cíli ještě vzdáleny. Emise v nich spíše stoupají, místo aby klesaly.
Podle odborníků splní podmínky mezinárodní úmluvy ČR do sedmi let zejména kvůli propadu hospodářství v 90. letech, ale v přepočtu na hlavu je stále jedním z největších znečišťovatelů v rámci Evropské unie.
