Kladrubský hřebčín má zůstat státu

Ministerstvo zemědělství neplánuje privatizaci Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem. Prohlásil to počátkem února ve sněmovně ministr Jakub Šebesta, kterého kvůli hřebčínu interpelovali hned tři poslanci. Ministr zopakoval, že přeměnou státního podniku na příspěvkovou organizaci chce získat peníze na jeho záchranu.

"Záměrem ministerstva zemědělství není privatizace hřebčína," uvedl Šebesta. Proti případné privatizaci začalo už v lednu občanské sdružení Cerno et scribo (CES) organizovat petici. Důvodem byla nabídka britské společnosti Northcroft na finanční spolupráci při obnově hřebčína. "Tato nabídka byla přijata na ministerstvu zemědělství, byla posouzena a byla odmítnuta," uvedl ministr. Dodal, že jeho úřad se takovou cestou nevydá.
"Veškeré kroky, které činíme, a je to přechod na příspěvkovou organizaci, jsou z jednoho jediného důvodu - zachránit tuhle národní kulturní památku," uvedl Šebesta. Přeměna má umožnit získání evropských dotace ve výši 300 milionů korun. Státní podnik totiž o dotace žádat nemůže, je schopen vytvářet jen minimum zdrojů a v rozpočtu na nutnou rekonstrukci hřebčína není podle ministra dost zdrojů. O peníze z Integrovaného operačního programu bude hřebčín žádat na jaře.
Celková oprava, rekonstrukce a revitalizace národní kulturní památky, kterou hřebčín je, bude stát podle ministra zhruba jednu miliardu korun. "Prostředky strukturálních fondů jsou tak zdrojem, který se pro realizaci alespoň části daného cíle zdají být nejspolehlivější a nejdostupnější," podotkl Šebesta.
Ministerstvo podle Šebesty plánuje navrhnout změnu plemenářského zákona, aby se příspěvková organizace mohla od příštího roku stát uznaným chovatelem sdružení starokladrubského koně. Zpět na státní podnik se už nezmění.
Národní hřebčín Kladruby je nejstarším velkým hřebčínem na světě, loni od jeho založení uplynulo 430 let. Od roku 2002 je kladrubský hřebčín a kmenové stádo tamních běloušů národní kulturní památkou.