Kladrubský hřebčín vloni navštívilo 77 500 lidí, meziročně návštěvnost stoupla

Hřebčín v Kladrubech nad Labem na Pardubicku navštívilo vloni zhruba 77 500 lidí. Proti předloňsku se návštěvnost zvýšila o více než 4300 lidí. Do návštěvnosti se promítá počasí i počet akcí, které chovné zařízení uspořádá. Uvedl to ředitel hřebčína Jiří Machek.

V roce 2025 se narodilo 72 hříbat

"Vloni jsme pořádali proti předcházejícímu roku o dvě akce víc, protože předloni jsme museli zrušit Kladruby naruby, ten víkend v září byly deště. Kdežto vloni jsme akci pořádali a navíc jsme měli velký jezdecký den, protože jsme si připomínali 80 let chovu vraníka ve Slatiňanech," řekl Machek. Hřebčín, kde se v roce 2025 narodilo 72 hříbat, podle ředitele zažil několik milníků. Úspěchem byl prodej sedmi starokladrubských vraníků armádě USA. Diváci si užili podívanou na rekordní čtyřiadvacetispřeží s 12 vraníky a 12 bělouši, které vedl Jiří Nesvačil mladší. A navíc byla metoda výcviku starokladrubských koní pro zapřahání do kočárů a povozů zařazena do seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Pardubického kraje.

Turisté jezdí na prohlídky do Kladrub za starokladrubskými bělouši, kde je návštěvnost odhadem dvojnásobná proti Slatiňanům. Tam hřebčín chová starokladrubské vraníky. Od předloňska jsou také otevřené opravené výcvikové stáje v Heřmanově Městci. Ty uvítají několik tisíc lidí. Podle Machka je návštěvnost ve všech zařízeních stabilní. "Nechceme růst překotně, ale postupně, potenciál ještě je," dodal Machek. Letos chce hřebčín připomenout velkým jezdeckým dnem, že tato akce se v Kladrubech koná od roku 1946, tedy 80 let. Od té doby mají lidé možnost vidět při veřejných ukázkách koně v zápřahu i pod sedlem, řekl Machek.

Hřebčinec založil v Kladrubech v roce 1563 český král a římský císař Maxmilián II. V roce 1579 ho Rudolf II. povýšil na císařský dvorní hřebčín. Stát ho převzal v roce 1918. V novodobé historii je hřebčín příspěvkovou organizací ministerstva zemědělství. Starokladrubáci jsou jediným původním plemenem chovaným na českém území, bylo vyšlechtěno pro ceremoniální účely. Od roku 2019 je krajina pro chov a výcvik koní v Kladrubech nad Labem zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.*