Klíčení hlíz a tržní uplatnění

Klíčení hlíz je závažným problémem jak pro konzumenty, tak i pro zpracovatele brambor. Spotřebitel vyžaduje, aby měl na trhu stále k dispozici hlízy brambor kvalitní, vzhledné, mechanicky nepoškozené, nenapadené chorobami a škůdci, nezelenající a též i neklíčící. Klíčení významně snižuje kvalitu hlíz, a tím i jejich uplatnění ke konzumním účelům či ke zpracování na výrobky.

Odklíčené hlízy jsou obvykle k různým možnostem využití méně vhodné, často jsou i měkké a obtížněji opracovatelné. Odkličování hlíz zhoršuje jejich skladovatelnost, může způsobovat barevné změny v dužnině, tzv. šednutí dužniny, a může být i vstupní branou pro některé houbové a bakteriální choroby. Hlízy bramboru je třeba skladovat až do doby, kdy je zajištěn plynulý přísun nových brambor, to znamená devět až deset měsíců. Navíc zpracovatelé brambor na výrobky (hranolky, lupínky, moučka) vyžadují, aby skladování hlíz probíhalo za vyšších teplot (mezi 7 až 10 °C). Skladování v těchto podmínkách na jedné straně zlepšuje kvalitu výrobků z brambor, omezuje tvorbu tzv. redukujících cukrů, které způsobují nežádoucí barevné změny výrobků, jako je jejich šednutí a hnědnutí, na druhé straně však vyvolává problémy s předčasným klíčením hlíz.

Omezení klíčení hlíz brambor

Omezení, či dokonce zabránění klíčení hlíz brambor je možno zajistit řadou způsobů. Jedná se nejčastěji o následující možnosti:

1) Pěstování odrůd pozdě klíčících, vyznačujících se dlouhým obdobím dormance
Existují odrůdy, které klíčí brzy a obtížně se skladují, naopak jiné odrůdy klíčí pozdě a skladují se velmi dobře. Obecně je možno uvést, že čím má odrůda kratší vegetační dobu, tím obvyk-le dříve klíčí, a naopak odrůdy s delší vegetační dobou klíčí poz-ději. Tato zásada však vždy neplatí, neboť mezi odrůdami s různou vegetační dobou existují při klíčení i výjimky. Šlechtitelé usilují o vyšlechtění odrůd brambor, které se vyznačují dlouhým obdobím dormance, pozdě klíčí a dobře se skladují. K tomu využívají při klasickém křížení nejen vhodných rodičovských partnerů, ale i nových bio-technologických postupů. Důležité je, aby pěstitel znal dobře jednotlivé odrůdy, a to nejen jejich přednosti, ale i nedostatky. Odrůdy s dlouhou dormancí není většinou nutno proti klíčení ošetřovat. Ty vydrží ve vhodných skladovacích podmínkách výrazně neklíčit ještě v červenci a v srpnu. Na druhé straně při jejich výsadbě musí pěstitel provést taková opatření, která zajistí probuzení hlíz a jejich naklíčení a tím i urychlení vzcházení. Na základě výsledků pokusů, které byly prováděny ve Vý-zkumném ústavu bramborářském v Havlíčkově Brodě, byly podle klíčení rozděleny zkoušené odrůdy do čtyř skupin (tab. 1). Odrůdy zařazené mezi velmi slabě a pozdě klíčící většinou není třeba retardovat, nebo pouze 1x v jarních měsících. Odrůdy slabě klíčící stačí 1x retardovat, v případě potřeby ještě podruhé, obvykle v jarních měsících. Odrůdy zařazené do skupiny středně a silně klíčící je nutno retardovat 2x, v případě pozdního vyskladnění i 3x.

2) Vhodné skladování
Klíčení hlíz brambor je možno oddálit jejich skladováním za nižších teplot (2 až 4°C) při vyšší relativní vlhkosti (85 až 95 %). Využívají se jak klimatizované, tak i přirozené izolované sklady. Větráním studeným vzduchem, většinou v nočních hodinách, je udržována nižší teplota. Skladování za nižších teplot však může přinést problémy související se sládnutím hlíz a zvýšenou tvorbou redukujících cukrů. Tyto partie pak nejsou vhodné pro zpracování na výrobky z brambor a často ani pro okamžitý konzum. Před jejich vyskladněním je nutno tyto partie šokově ohřát a snížit tak obsah redukujících cukrů (rekondicionace). Skladování za nižších teplot je možno doporučit u sadby brambor za předpokladu, že před její výsadbou bude provedena vhodná biologická příprava spočívající v narašení či naklíčení hlíz, které umožní její rychlé vzcházení. Při skladování je nutno dbát na to, aby dlouhodobě neklesla teplota pod 1 °C, neboť by mohlo dojít k poškození hlíz projevující se mírnými propadlinami až nekrózou slupky.

3) Využití retardace hlíz (inhibice klíčení)
Retardační přípravky mohou být chemické nebo přírodní. Pro využití u nás jsou registrovány pouze chemické retardanty, a to na bázi CIPC/IPC – chlorprophan/prophan. Ty se používají po sklizni brambor, a to ve formě poprachu, zmlžení či teplého aerosolu. Ošetření retardanty, to je inhibitory klíčení, nelze provést u hlíz čerstvě mechanicky poraněných, nezahojených, vlhkých a u partií poškozených skládkovými chorobami, případně škůdci. Retardaci nelze provádět u sadby a ve skladech, nelze vedle sebe skladovat sadbu a retardované brambory.
Pro chemickou retardaci hlíz je u nás registrován přípravek Neo-
-Stop s účinnou látkou chlorpropham (CIPC). Používá se buď ve formě poprachu hlíz (Neo-Stop) nebo jako termické zmlžování (Neo-Stop L 300).
V případě poprachu (Neo-
- Stop) se používá dávka 1 kg přípravku na tunu skladovaných hlíz brambor. Ošetřují se pomocí vibračního aplikátoru jako suché moření při naskladňování hlíz do skladu nebo při přeskladnění před prvními příznaky klíčení. Ošetření skladovaných brambor poprachem je možné pouze jedenkrát.
Při použití horkého zmlžování (Neo-Stop L 300) je používána dávka 20 ml na tunu skladovaných hlíz. Nejčastěji se aplikuje do kanálů se zapnutými větráky, které zajišťují ošetření skladovaných brambor. Doba aplikace závisí na dormanci dané odrůdy, stavu uložených hlíz, které musí být suché se zahojeným mechanickým poškozením. Obvykle se prvé ošetření provádí koncem listopadu nebo v prosinci. Další ošetření následují v intervalu 2 – 3 měsíců. Celkem je možno u jedné partie provést maximálně tři ošetření inhibitorem klíčení.
Ochranná lhůta pro konzumaci hlíz je u obou formulací 60 dní od aplikace (tab. 1). Důležité je, aby retardace byla provedena ještě před klíčením hlíz. Porušení této zásady, případně dalších metodických pokynů, může způsobit tzv. prorůstání klíčků hlízou, a tím i vyšší ztráty při zpracování hlíz. Během skladování retardovaných hlíz se dodržuje doporučená teplota a relativní vlhkost se zřetelem na jednotlivé způsoby užití produkce. Retardace výrazně snižuje skladovací ztráty. Výše ztrát je ovlivňována odrůdou. U odrůd s delší dormancí jsou celkové ztráty ve srovnání s odrůdami s kratší dormancí nižší. Výše ztrát je ovlivňována i úrovní skladování a klimatickými podmínkami. Čím horší jsou tyto podmínky, tím větší jsou skladovací ztráty.

4) Postřik porostu v závěru vegetace přípravky omezujícími klíčení hlíz brambor
V České republice je pro tento účel povolen přípravek Fazor s účinnou látkou hydrazid kyseliny jablečné (tab. 1). Ošetření porostu postřikem u konzumních brambor se provádí 4 až 5 týdnů před sklizní, kdy nasazené hlízy dosáhnou velikosti nejméně 25 mm a kdy spodní listy začínají žloutnout. Porost však musí být ještě aktivní, nať celkově zelená. Ošetření lze spojit s ošetřením proti plísni bramboru fungicidy, avšak pouze s takovými, které neobsahují měď. Provádí-li se odstranění natě pomocí desikace či mechanicky, pak tento zásah je možný realizovat nejdříve za 14 dní po ošetření Fazorem. Sklizené hlízy z porostů, kde byl aplikován Fazor, je možné zároveň skladovat i se sadbou, což v případě použití přípravků na bázi CIPC/IPC možné není.
V pokusech prováděných Vý-zkumným ústavem bramborářským byl určitý stupeň inhibice klíčení zjištěn po desikaci porostů přípravkem Basta 15, jehož účinnou látkou je glufosinate – NH4. Reakce odrůd je však rozdílná. Proto se tento přípravek nesmí používat při desikaci sadbových porostů brambor a využívá se pouze u ostatních užitkových směrů.

Klíčové informace

- Omezení klíčení hlíz bramboru výrazně snižuje skladovací ztráty, udržuje jejich kvalitu, a tím zlepšuje uplatnění brambor na trhu. 
- Pěstitel má řadu možností, jak omezit předčasné klíčení hlíz a dodávat je spotřebiteli nenaklíčené a v požadované kvalitě. 
- Významná je i činnost obchodníka, který může nešetrným zacházením a především nevhodným uskladněním hlíz jejich kvalitu výrazně zhoršit, a tak přispět k jejich klíčení a zelenání. 
- Nejúčinnějším způsobem omezení klíčení hlíz je využití retardace. Tu zajišťují specializované firmy.

Doc. Ing. Vlastimil Rasocha, CSc.
Ing. Ervín Hausvater, CSc.
Ing. Petr Doležal, Ph.D. Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s. r. o.