Klíčové je udržet směr jednání

Po dlouhých hodinách vyjednávání ministři zemědělství Evropské unie nalezli shodu na společném postoji Rady k budoucí podobě společné zemědělské politiky po roce 2013. Diskuse tím nicméně nekončí. Jde pouze o první, byť velmi podstatný krok, neboť pod taktovkou irského předsednictví budou následovat intenzivní vyjednávání s Evropským parlamentem a Evropskou komisí. S ohledem na značnou názorovou nejednotnost v rámci těchto tří institucí se dá předpokládat, že nalezení kompromisu bude složité. Na názor na toto jednání jsme se zeptali viceprezidenta Agrární komory ČR Bohumila Belady.

Mohl byste zhodnotit výsledky březnového jednání zemědělské rady Evropské unie? V první řadě jsem rád, že došlo k dohodě. To je zásadní pro další časovost celé reformy společné zemědělské politiky. Rovněž byla schválena jednotná sazba couplovaných plateb na citlivé komodity na úrovni 12 procent. Evropský parlament ji schválil na úrovni 15 procent, takže v rámci trialogu se uskuteční diskuse mezi těmito dvěma čísly. Pro nás je toto zásadní krok na podporu živočišné výroby a speciálních plodin. Doufám, že se výsledek bude blížit 15 procentům. Považujeme to za úspěch, protože na stole ležely návrhy, podle nichž se couplované platby měly dokonce zrušit. Dále došlo k pozitivním závěrům v oblasti ozelenění, kde by měla být plocha mimo produkci na úrovni pěti procent, přičemž by se do ní měly především počítat plodiny vázající vzdušný dusík – to znamená víceleté pícniny a luskoviny. Důležité také je, že bylo potvrzené dobrovolné zastropování. Kvóty na cukr byly prodlouženy do roku 2017, a to na rozdíl od Evropského parlamentu, kde je návrh prodloužení do roku 2020, takže i o tomto bodě bude probíhat další diskuse. Také se otevřela možnost prodloužení systému přímých plateb v podobě jednotné platby na plochu SAPS do roku 2020. Ohledně této problematiky je však nutno provést ještě důkladnou analýzu. Podle informací, které mám, by bylo možné na platbách SAPS praktikovat rozdílnou základní sazbu na základě článku 22 a couplované platby na citlivé komodity podle článku 38. Oba tyto komponenty jsou zásadní na nasměrování dotací více na produkci. SAPS by byla určitě jednodušší variantou, než platební nárok, ale nesmí dojít k snížení z tohoto důvodu vázanosti plateb.
Z dostupných informací vnímám ze závěrů rady dvě negativní informace. Neuskutečnila se diskuse nad rozšířením citlivých komodit o prasnice a v návrhu je pro nás nevýhodná platba do fondu pro krize z důvodu větší velikosti našich podniků. Obě věci je ale možné řešit v rámci trialogu.
Jaký odhadujete další vývoj jednání o budoucí společné zemědělské politice? Následně začne probíhat trialog mezi Komisí, Radou Evropské unie a Evropským parlamentem s cílem uzavřít jednání do prázdnin, to znamená do konce července. Pokud se to podaří, nemělo by dojít k výraznému opoždění reformy společné zemědělské politiky a to by pro nás bylo dobře. Jako nejožehavější téma trialogu vidím pak dohodu nad víceletým finančním rámcem.
Na co se v tomto období zaměří Agrární komora ČR? Chceme dál pokračovat v jednání v rámci konsorcia společně s Potravinářskou komorou ČR, Zemědělským svazem ČR a s takzvanou iniciativou. Prodloužili jsme smlouvu se společností BXL Pavla Teličky do konce května a doufám, že se podaří udržet tuto platformu i po ukončení nejintenzivnější části vyjednávání, protože je důležité postupovat v těchto klíčových záležitostech jednotně.
Na evropské úrovni bude práce končit skutečně závěrem května. Budeme se v tomto období snažit koordinovaně s ministerstvem zemědělství zpracovávat podklady a argumenty pro poslance Evropského parlamentu a pracovníky Komise, kteří budou zasahovat do vyjednávání v rámci trialogu, abychom dosáhli pozitivního posunu v našich prioritách. Mám radost, že se ve většině našich požadavků vyjednávání v rámci EU posouvá správným směrem. Za to patří poděkování i ministrovi zemědělství a jeho lidem v Praze i na stálém zastoupení v Bruselu.
Dalším velkým úkolem bude optimální nastavení jak přímých plateb, tak především Programu rozvoje venkova v rámci České republiky. Tady asi již tak velká jednota nebude.
Klíčové bude udržet směr, který je obsažen v návrhu strategie pro růst ministerstva zemědělství, a to maximální přesměrování podpory na produkci v zemědělství a potravinářství s cílem zvýšit zaměstnanost a zvýšení soběstačnosti v základních potravinách. Tady budou trochu lítat jiskry. Dále je důležité to, abychom v rámci ČR nenastavovali tvrdší pravidla pro naše podnikatele, než nám bude nařizovat Evropská unie. Jde také o to, abychom nezvyšovali administrativní zátěž nad rámec toho co si vymysleli v Bruselu. To by výrazným způsobem zhoršovalo naši konkurenceschopnost na jednotném trhu. Tato jednání budou probíhat minimálně do konce letošního roku a Agrární komora ČR je připravená udělat maximum pro dobrý výsledek.