Klima i biopaliva

Budoucnost evropského zemědělství — důsledky pro výzkum, byl výmluvný název konference, jež v uplynulém týdnu proběhla v Bruselu. Mezi otázkami, které měli její účastníci na programu, vyzdvihla komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerová Boelová zejména dvě, a to jak klimatické změny ovlivní zemědělskou produkci a jakou roli budou hrát biopaliva v evropském zemědělství a zejména v cenách potravin.

Přestože dnes těžko můžeme dát na tyto otázky správné odpovědi, musíme se jimi podle komisařky velmi vážně zabývat.
Lidé se totiž podle ní zajímají o to, co bude v budoucnu se zemědělstvím, a to zvláště v jižních částech Evropy.
Komisařka také připomněla, že zejména v posledních měsících zintenzívnila debata o biopalivech a jejich vlivu na ceny tradičních zemědělských komodit. "Lidé se ptají, zda energetické plodiny budou nástrojem pokroku, nebo zdrojem nových problémů," uvedla. Obyvatele podle ní také zajímá vliv expanze globálního obchodu. Chtějí vědět, jaký dopad budou tyto věci mít v budoucnosti na zásobování potravinami.
I když zemědělství je podle komisařky po mnoha stránkách specifický sektor hospodářství — vyrábí základní produkty pro výživu lidí a je závislejší než ostatní sektory na vnějších vlivech, zejména počasí, i pro něj platí běžné ekonomické principy.
Je proto důležité, aby i zemědělství mělo k dispozici nové postupy a způsoby práce, aby farmáři měli dostatek potřebných informací pro svá rozhodnutí. A nejde jen o nové vědecké a technické poznatky. Důležité podle komisařky také je, aby hospodář rozuměl trhu, na němž se pohybuje.
Na výzkum a jeho pracovníky měla komisařka dva základní požadavky. Prvním bylo, aby výsledky výzkumu přešly do praxe tak efektivně a rychle, jak jen to bude možné. "Mluvíme často o tom, jak je transfer nových technologií a poznatků do praxe důležitý, ale co proto děláme," položila řečnickou otázku.
Druhým požadavkem bylo, aby se výzkum orientoval i na socio—ekonomická témata. Komisařka to odůvodnila na příkladu výzkumu, jehož výsledkem byl model evropského mlékárenství. Ten podle ní umožnil posoudit vliv reformy společné zemědělské politiky, rozšíření unie i uvolňování světového obchodu v rámci jednání Katarského kola Světové obchodní organizace (WTO) na tento sektor.