Klimatická změna složení hmyzích škůdců v ČR výrazně nezmění, míní odborník

Žádné dramatické změny nečeká ve složení hmyzích škůdců na území Česka v souvislosti s klimatickou změnou Zdeněk Laštůvka z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Podle dlouhodobého pozorování je také zřejmé, že se objevují nové druhy, ale více ubývá starých škůdců, řekl. Navíc jsou obvykle vázáni na konkrétní rostlinu, takže jejich rozšíření je závislé na tom, co zemědělci pěstují. Složení polních plodin či sadů je v širší střední Evropě prakticky totožné.

"Všechny prognózy, jak klimatická změna bude působit na složení škůdců, jsou na bázi hypotéz a předpokladů, a jak to dopadne, uvidí naši potomci. Každopádně existují tři možnosti, jak se mohou noví škůdci objevit. Buď začne škodit nějaký druh, který dosud neškodil, nebo se k nám nějaký druh rozšíří odjinud, nebo k nám bude nějaký druh zavlečen," řekl Laštůvka. Doplnil také, že škodlivé druhy jsou obvykle ty nejodolnější a nejtolerantnější, takže je logické, že je klimatická změna postihne méně než ostatní druhy.

Ztráty způsobené škůdci

V Česku podle něj žije zhruba 29 000 druhů hmyzu a od počátku 20. století bylo 350 druhů registrovaných jako škůdců, zhruba 100 jich způsobuje významné ztráty. 

Desetiprocentní obměna škůdců

U domácích škůdců se předpokládá, že vlivem klimatické změny nastane desetiprocentní obměna, ale klíčoví škůdci zůstanou klíčovými. "Jejich složení a působení se mění tím, jak se mění zemědělství. Prosazují se bezorebné technologie, zavádějí se nové plodiny, na které jsou vázáni konkrétní škůdci, prosazují se nové přístupy v ochraně rostlin. Zavádějí se šetrnější metody, používá se méně chemikálií, takže se vracejí dříve extrémně potlačovaní škůdci, například obaleč jablečný," popsal Laštůvka. Lze předpokládat, že když klimatická změna přinese do české krajiny větší teplo a sucho, podpoří to existenci teplomilných a suchomilných druhů. "Ale nevíme, co udělají přirození nepřátelé, třeba budou podpořeni více," uvedl Laštůvka.*