Velmi těžko se rodila novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která měla dát legislativní rámec soustavě Natura 2000 v ČR. Přes tyto překážky ministerstvo životního prostředí (MŽP) slibovalo, že první požadovanou část týkající se ptačích lokalit, předá Bruselu v nejpozději v době našeho vstupu do Evropské unie. Vládní nařízení, kterými mají být tyto lokality vyhlášeny, však teprve procházejí připomínkovým řízením. Proti sobě stojí názory ekologických nevládních organizací a hospodářských resortů, zejména ministerstva zemědělství. Obě strany přitom argumentují citacemi z příslušných evropských směrnic, které vyhlašování Natury upravují.
Ohlédnutí na začátek
Na internetové stránce www.natura2000.cz popisuje ministerstvo životního prostředí postup, jakým se tento systém ochrany přírody u nás zavádí. Je na ní k dispozici i detailní popis 41 ptačích oblastí, jejichž mapku ukazuje připojený obrázek, a také návrh vládních nařízení, která se týkají jednotlivých ptačích oblastí. Je zřejmé, že vyhledávání a mapování těchto oblastí začalo již v roce 2000 a kromě České společností ornitologické se na přípravě návrhu oblastí ochrany ptactva pro ČR podílely i další ekologické nevládní organizace, pracovníci správ národních parků, správ chráněných krajinných parků, okresních úřadů, muzeí apod. Výsledkem je návrh oblastí ochrany ptactva obsahující 41 území, který v říjnu 2002 dostalo ministerstvo životního prostředí. Podle přístupových jednání měla ČR oblasti ochrany ptactva vyhlásit k datu vstupu ČR do EU. To však předpokládalo zakotvit Naturu 2000 v českém právním řádu a na základě toho projednat všechny lokality navržené na seznamu s majiteli dotčených pozemků a s obcemi. Přestože se projednávání novely zákona o ochraně přírody a krajiny, která se týkala Natury, protahovalo, ministerstvo ústy svého šéfa slibovalo, že zároveň poběží i jednání s majiteli pozemků a obcemi. Nevládní ekologické organizace tvrdí, že na úrovni regionů došlo u ptačích oblastí k dohodě. V mezirezortním řízení, kterým procházejí návrhy příslušných vládních nařízení, se však scházejí závažné připomínky, a to zejména od hospodářských resortů. Jedním z nich je ministerstvo zemědělství. Připomínky MZe k navrženým ptačím oblastem, v nichž je zemědělský resort v rozporu s ministerstvem životního prostředí nejsou malicherné. Logický je již zásadní požadavek, aby se území všech ptačích oblastí vymezilo seznamem parcel podle katastru nemovitostí.
Ekologové versus resorty
"Některá ministerstva vůbec nepochopila koncept systému Natura 2000 a snaží se vznik těchto oblastí zablokovat," komentoval současnou situaci David Lacina z České ornitologické společnosti. Hugo Roldán z odboru komunikace ministerstva zemědělství považuje jeho tvrzení za zcela pochybné a čistě subjektivní: "Právě probíhající připomínkové řízení k návrhům nařízení vlády o vyhlášení tzv. ptačích oblastí nejlépe dokládá snahu státu nalézt realistické řešení přijatelné z hlediska ochrany volně žijících ptáků a jejich biotopů i z hlediska rozvoje dotčených regionů, aktivit, činností a zájmů místních obyvatel. Dojít k přijatelným řešením je přitom často velmi složité, konstatoval Roldán s tím, že "ve státě s průměrnou hustotou 137 obyvatel na km2, na území využívaném člověkem již několik tisíc let to ani jinak nelze předpokládat. Některé přijaté závěry proto nejsou a ani nemohou být k ochraně ptačích populací zcela ideální. Cílem je však najít řešení blížící se optimu, která by umožňovala dodržet zásadu obou směrnic – ochranu volně žijících ptáků, jejich hnízd a vajec, ochranu stanovišť, jejich zachování, popřípadě zlepšení jejich stavu.
Na řadě jsou další lokality
Kromě ptačích oblastí je nutné podle směrnice o stanovištích také vyhlásit a do Bruselu předat seznam evropsky významných lokalit. V květnu jej na svých internetových stránkách zveřejnilo MŽP a nyní se vypořádávají připomínky vlastníků dotčených pozemků a obcí. "Současný návrh považujeme za nedostatečný a budeme v Bruselu usilovat o jeho doplnění," uvedl Mojmír Vlašín z Českého svazu ochránců přírody Veronica a vysvětlil: "Podle prvních odhadů by podle seznamu bylo chráněno u některých typů přírodních stanovišť méně než deset procent jejich celkové plochy v ČR. Evropská praxe přitom je, že se podle vzácnosti a významu chrání 40 až 100 procent celkové plochy." Ekologové varují před dalším omezením, protože s vyhlášením řady stanovišť nesouhlasí ministerstva nebo kraje. Obávají se totiž, že by nemohly uskutečnit hospodářské nebo dopravní záměry, které v daném území plánují. "Podle evropských směrnic a rozsudků Evropského soudního dvora se však nemají při návrhu území brát v úvahu sociální a ekonomické požadavky," namítl Vlastimil Karlík ze sdružení Arnika a dodal: "Ty se uplatní až v případě povolování konkrétních činností a aktivit v území. Pokud by některé z významnějších území bylo z těchto důvodů z návrhu vyřazeno, pokládali bychom to za závažné porušení směrnic a informovali bychom v tom smyslu Evropskou komisi."
Co říká směrnice
S tímto názorem ekologických nevládních organizací MZe nesouhlasí: "Výrok Vlastimila Karlíka, že podle evropských směrnic nemají být při návrhu území brány v úvahu sociální a ekonomické požadavky, je v naprostém rozporu s texty obou směrnic EU, podle kterých se má při realizaci soustavy Natura 2000 postupovat. Tyto směrnice naopak zdůrazňují kromě ekologického a vědeckého přístupu také nutnost zohlednit sociální, ekonomické, kulturní, regionální a další aspekty," oponoval Hugo Roldán z odboru komunikace MZe. Oficiální překlady obou směrnic dávají Roldánovi zapravdu:
Směrnice č..79/409/EEC – o ochraně volně žijících ptáků, článek 2: „Členské státy přijmou potřebná opatření na zachování populací druhů, na úrovni, která odpovídá zejména ekologickým, vědeckým a kulturním požadavkům, přičemž budou brát v úvahu hospodářské požadavky a požadavky rekreace, nebo přijmou opatření na přizpůsobení těchto druhů výše zmíněné úrovni.“
Směrnice č. 92/43/EEC – o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, článek 2: „Opatření přijatá v souladu s touto směrnicí, budou brát v úvahu hospodářské, sociální a kulturní požadavky a regionální a místní charakteristiky.
Chtějí žalovat do Bruselu
Ekologičtí aktivisté podle Karlíka chtějí, aby Evropská komise ČR požádala o doplnění seznamu evropsky významných lokalit. "Uděláme tak v rámci biogeografických seminářů, které Evropská komise pořádá. ČR se týkají dva, které se budou konat v příštím roce," řekl Karlík. MZe ústy Roldána také varuje před záměrem ekologických nevládních organizací obracet se se svými připomínkami a požadavky přímo do Bruselu. To podle něj může nejen "komplikovat projednávání a vyhlašování lokalit navržených do soustavy Natura 2000, ale ve svém důsledku představovat i závažné zasahování do vlastnických práv." Neúměrné protahování procesu vyhlašování Natury by totiž mohlo majitele dotčených území odříznout od dotací za omezení hospodaření. Pokud majitelé pozemků a obce nebudou řádně seznámeni s tím, jaké omezení a také kompenzace Natura 2000 přinese, může se stát, že k Evropskému soudnímu dvoru poputují jejich žaloby s tučně vyčíslenými ušlými zisky z možného rozvoje území. Důsledky těchto žalob neponesou nevládní ekologické organizace, ale daňoví poplatníci.
Ptačí oblasti v ČR
Číslo Název ptačí oblasti
1 Křivoklátsko
2 Doupovské hory
3 Vodní nádrž Nechranice
4 Novodomské rašeliniště — Kovářská
5 Východní Krušné hory
6 Labské pískovce
7 Českolipsko—Dokeské pískovce a mokřady
8 Jizerské hory
9 Krkonoše
10 Rožďalovické rfybníky
11 Žehuňský rybník a Žehuňská obora
12 Bohdanečský rybník
13 Komárov
14 Broumovsko
15 Orlické Záhoří
16 Králický Sněžník
17 Jeseníky
18 Litovelské Pomoraví
19 Libavá
20 Poodří
21 Heřmanský stav—Odra—Poolzí
22 Beskydy
23 Horní Vsacko
24 Hostýnské vrchy
25 Bzenecká Doubrava—Strážnické Pomoraví
26 Hovoransko—Čejkovicko
27 Soutok a Tvrdonice
28 Lednické rybníky
29 Pálava
30 Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny
31 Jaroslavické rybníky
32 Podyjí
33 Třeboňsko
34 Údolí Otavy a Vltavy
35 Řežabinec
36 Hlubocké obory
37 Českobudějovické rybníéky
38 Dehtář
39 Novohradské hory
40 Boletice
41 Šumava