Několik pekařů z různých koutů republiky se dnes v Pardubicích ujalo role ochutnávačů chleba. Otestovali a ohodnotili 80 bochníků. Jednadvacátý ročník Dnů chleba, který se konal na výstavišti Ideon, je i soutěžní. Žádný z komisařů nevěděl, z jaké pekárny výrobek pochází. Poznat to prý ani nejde.
Nejdřív se sleduje, jak chléb vypadá, jakou má kůrku, jak je propečený ze spodu. Po rozkrojení se zmáčkne střída a přivoní se. Důležitá je pórovitost střídy, její pružnost, vláčnost, liší se podle použité mouky, řekla Hana Nykodýmová z pardubické potravinářské školy.
Hodnocení se konalo v utajení. Komisaři na výstaviště nesměli a vzorky testovali v potravinářské škole. Pekárny soutěžily ve třech kategoriích. Do skupiny konzumních chlebů spadají převážně pšenično-žitné výrobky, v řemeslné kategorii musí být určitý podíl ruční práce.
Letos je také nová kategorie chléb bez hranic, nemá žádné parametry. Pekaři do této sekce mohou zařadit například chleby rustikální, sypané semínky, pecny mohou být i popraskané. Mezi ochutnávaním komisaři zapíjeli sousta vodou nebo kávou, aby chutě neutralizovali.
V posledních desetiletích spotřeba chleba klesla asi o polovinu, zhruba na 46 kilogramů na osobu ročně, řekl vrchní komisař Per Šedivý, který vlastní pekárnu v Kutné Hoře. Velká nabídka různého druhu pečiva spotřebu chleba snižuje. Pšenično-žitný chléb v produkci pekáren převažuje.
Pšeničných chlebů se za chvíli přejíme a vracíme se ke klasice. Spotřebitel dá na vzhled i chuť. Například Žitno-pšeničné chleby jsou sice příznivější pro organismus, ale jsou placatější a hutnější, což lidé těžko akceptují, řekl Šedivý.
Podle komisaře je v Česku chléb velmi levný, v obchodních řetězcích se pohybuje mezi 24 až 25 korunami za kilogram, v porovnání s okolními státy by mohl stát aspoň 40 až 50 korun za kilogram.
Ve světě se cena chleba běžně srovnává s cenou nafty a benzinu. Měl by stát třikrát tolik, což by znamenalo, že by kilogram chleba měl stát až okolo 100 korun, dodal Šedivý.*
