05.12.2009 | 11:12
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Komisařka a tři české otázky

Ze tří zásadních otázek, které k budoucnosti společné zemědělské politiky nastolilo české předsednictví, vyšla při svém úvodním slově na jednání neformální rady agrárních ministrů Evropské unie komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerová Boelová. Změny v současném systému přímých plateb, kolem nichž se debata hlavně točila, jsou podle ní nevyhnutelné.

Podpora příjmu
První otázka se týká toho, jakou roli a funkci by měly mít po roce 2013 přímé platby při podpoře příjmu zemědělců. „Myslím si, že můžeme všichni souhlasit, s tím, že po roce 2013 by role a rozdělení přímých plateb na podporou příjmu zemědělců měla být jiná, než jaká je dnes,“ uvedla komisařka s tím, že do té doby bude více než 90 procent plateb odpojeno (odpárováno, decoupled) od produkce. Skončí také přechodné období, po které nováčci neměli nárok na plnou výši plateb. Překonaná by snad měla být i současná ekonomická krize. Hlavním problémem spojeným s touto otázkou jsou podle komisařky důvody, pro které budou zemědělci podporu dostávat. Jak uvedla, i v tomto bodě se názory členských zemí liší. Některé se domnívají, že v budoucnu by měli zemědělci dostávat platby pouze za poskytování veřejného zboží, jiné tvrdí, že platby by měly i v budoucnu podporovat příjem zemědělců. Pokud by měl převážit první názor, bude stejně podle komisařky potřebné nějaké přechodné období. Přímé platby dnes hrají důležitou roli jako záchranná síť pro zemědělce zajišťujících jejich příjem. Proto komisařka věří, že záchranná síť pro zachování příjmu v nějaké podobě bude zapotřebí i v budoucí společné zemědělské politice (SZP). A to zejména pokud se bude unie chtít vyvarovat nákladnějších a více trh deformujících forem podpory příjmu. Otevřenou otázkou zatím zůstává, jaká bude úroveň této podpory, zda by měla být spojena s platbami za veřejné zboží a pokud ano, pak jakým způsobem.
Komisařka připomněla, že veřejné zboží v podobě ochrany životního prostředí a krajiny apod. dnes poskytují zemědělci nejen ve druhém pilíři SZP (rozvoji venkova), ale prostřednictvím cross compliance i v pilíři prvním. Pro budoucí SZP bude veřejné zboží nadále velmi důležité, ale je třeba je jasně definovat. „Podle mého názoru systém, v němž jsou platby spojeny s poskytováním veřejného zboží může udržet zemědělství ve velkých oblastech Evropy a zamezit další intenzifikaci a industrializaci hospodaření, které mohou způsobit vážné environmentální, ekonomické a sociální dopady,“ konstatovala Fischerová Boelová.
Vztah mezi jednotlivými nástroji a opatřeními
Druhá otázka se týká vztahu mezi přímými platbami a ostatními nástroji, zejména opatřeními na regulaci trhu a pro rozvoj venkova. Podle komisařky dnešní SZP podporuje schopnost evropského zemědělství odpovídat na signály trhu, a to zejména, pokud tyto signály říkají, že svět potřebuje více potravin. Pomáhá také farmářům reagovat na zvýšení konkurence, na nutnost ochraňovat životní prostředí, zlepšovat kvalitu života ve venkovských oblastech a také na řadu nových výzev, jakým jsou třeba klimatické změny.
Budoucí vztah přímých plateb k ostatním nástrojům politiky bude záviset na tom, jaký systém pro ně zvolíme. Pokud budou více záviset na poskytování veřejného zboží, pak bude nutné podívat se i na opatření pro rozvoj venkova a přizpůsobit je tak, aby se se systémem přímých plateb nekřížila. Jestliže přímé platby nebudou již sloužit na podporu příjmu zemědělců, pak bude podle komisařky nutné zvážit, zda a kde bude nutná nějaká jiná forma podpory, která by nahradila záchrannou síť, kterou přímé platby představují pro příjem zemědělců.
Oříšek rozdílných plateb
Třetí otázka se týká rozdílné úrovně přímých plateb a možností narovnání této disproporce po roce 2013. Komisařka připustila, že v úrovni přímých plateb existují rozdíly dané nejen tím, že státy, které vstoupily do unie počínaje rokem 2004, stále ještě nedostávají z Bruselu plnou výši. Úroveň plateb se v unii odvíjela od průměrné produkce nebo – v případě plateb na farmu – od podpory v určitém referenčním období a do jisté míry i od velmi rozdílné struktury zemědělské ekonomiky v členských zemích. Komisařka připomněla, že rada ministrů i Evropská komise se zavázaly prověřit možnosti vývoje systému přímých plateb právě se zaměřením na jejich rozdílnou úroveň. Závěry z prověrky stavu SZP (health check) již dávají možnost posunu k paušální sazbě na národní nebo regionální úrovni. I touto cestou se mohou přímé platby v budoucnu ubírat.
„Jsem přesvědčena, že v budoucí SZP musíme zdržet společný systém přímých plateb, který poskytne farmářům záchytnou příjmovou síť. Ale mělo by toto schéma přímých plateb být úplně odpojeno od jakýchkoli historických souvislostí? A mělo by být zacíleno na aktivní zemědělce?“ Položila další otázky komisařka.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down