Zemědělská komisařka Marianne Fischerová Boelová přislíbila, že se bude zabývat intervenčním nákupem obilí, na jehož průběh si stěžují členské země ze střední Evropy. Zásluhu na tom, že komisařka potvrdila ochotu se problému věnovat, mají jistě i nevládní organizace.
Prezident COPA Rudolf Schwarzböck při nedávné schůzce tlumočil Boelové společnou výzvu představitelů zemědělských organizací z Česka, Maďarska, Slovenska a Rakouska, kteří se 21. dubna sešli v Bratislavě a požádali o učinění některých opatření k zajištění funkčnosti intervenčního nákupu. „Tato iniciativa vytvořila dostatečný tlak od lobbistů, aby se v této věci něco dělo. Víc my už nezmůžeme,“ uvedl Michal Pospíšil, zahraniční tajemník Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ), která schůzku nevládních organizací čtyř středoevropských zemí iniciovala. Přivítal, že minulý týden upozornila na závažnost situace u obilí také Agrární komora ČR. „Předtím vydávala rozporuplná prohlášení, kdy po schůzce s ministrem Palasem v polovině dubna tvrdila, že problém neexistuje a hodnocení přebytků bylo nadnesené,“ poznamenal Pospíšil.
Zástupci agrárních komor zemí Visegrádské čtyřky, kteří se minulý týden setkali ve Znojmě, požádali o urychlení intervenčního nákupu obilí z loňské sklizně a zpružnění systému v dalších letech. Vyzvali také k přijetí mimořádných kroků k uvolnění skladů pro novou úrodu. V zemích Visegrádské čtyřky přebývá z loňské sklizně asi 4,9 milionu tun obilí, z toho největší zásoby – zhruba 3,2 milionu tun – tíží Maďarsko.
„Nyní je na řadě ministr zemědělství. Předpokládám, že se spojí se svým rakouským, slovenským a maďarským protějškem a společně potvrdí požadavek nevládních organizací a zatlačí na komisařku Boelovou,“ vyzývá zahraniční tajemník ASZ.
