08.02.2008 | 10:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Komise hledá formu přechodu

Reforma společné zemědělské politiky (SZP) z roku 2003 mimo jiné předpokládá odstranění režimu mléčných kvót v roce 2015. Současná „kontrola zdravotního stavu“ SZP se však zamýšlí nad tím, zda by se neměly kvóty postupně zvyšovat již před tímto rokem 2015, aby přechod nebyl pro odvětví příliš prudký. Komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerová Boelová označuje postupné navyšování kvót jako „soft landing“, tedy jakési měkké přistání.

Veřejné konzultace o budoucnosti sektoru mléka zahájil seminář, který proběhl v Bruselu 11. ledna 2008. Zúčastnili se jej zástupci prvovýroby sdružení v evropských organizacích zemědělců COPA/COGECA společně se zpracovateli zastřešenými Evropskou mlékařskou asociací EDA a rovněž s reprezentanty mlékárenského obchodu vystupujícími především pod hlavičkou Celcaa-Eucolait. Akce se dále zúčastnili zástupci dalších významných organizací (např. IDF, European Milk Board, IFCN a dalších) a také Evropského parlamentu a Evropské komise. „Je skutečnost, že provádíme kontrolu stavu, znamením, že pacient je nemocen? Určitě ne, je zcela běžné, že i naprosto zdraví lidé chodí k lékaři, aby zjistili, zda nemusí pro zachování svého dobrého zdravotního stavu změnit své návyky. Stejně tak i my musíme rozhodnout, zda je třeba uzpůsobit SZP pro Evropskou unii 27 členských států a rychle se měnící svět. Změny, které navrhuji, budou znamenat značný rozdíl pro zemědělce, spotřebitele a daňové poplatníky,“ prohlásila ve své úvodní řeči komisařka a doplnila: “Chci o nich ale raději s vámi otevřeně hovořit již dnes a reagovat na všechny vaše podněty, aby nedošlo k tomu, že budete stávkovat pod mými okny, až změny nastanou“. Jak dále vysvětlila, návrh na zvýšení mléčných kvót o dvě procenta pro kvótový rok, který započne od 1. 4. 2008, motivoval nejenom aktuální stav mléčného trhu, ale rovněž požadavky 20 ministrů zemědělství z členských zemí. Zajímavé je, že toto rozhodnutí bylo při svém vyhlášení většinou členských států přijato velmi pozitivně, mnohé země byly dokonce nespokojeny s navrhovanou výší jako s úrovní nedostatečnou. Nicméně vývoj trhu na přelomu roku zaznamenal změnu, postupně dochází opět ke snižování poptávky vyvolávající pokles cen komoditních výrobků na světových trzích, k růstu zásob i poklesu cen některých výrobků v maloobchodu vnitřního trhu. To vše najednou vyvolává opačné reakce na straně některých zemědělských lobby protestujících proti navyšování kvót.
Asi se dá pochopit určitá nespokojenost zemědělců v produkčně nevýhodných, např. horských oblastech, ale i pro ně, protože jsou silně závislí na produkci mléčných výrobků, hledá komise v rámci „kontroly stavu“ odpovídající možná řešení. To se týká např. oblastí v klimaticky nevýhodných severských zemích - třeba Skandinávie, ale také horských oblastí Rakouska, Španělska a Francie. Přesto bylo na semináři z těchto oblastí k návrhu „kontroly stavu“ adresováno komisi asi nejvíce kritických připomínek.
Zarážející je však skutečnost, že nyní, kdy se zdá, že vývoj poptávky a s ní spojený vývoj cen mléčné suroviny opět oslabí, začínají už také někteří zemědělci z příznivých oblastí pochybovat o účelnosti navýšení kvót. Důvod je prostý – jsou to obavy, aby cena mléka, která pozitivně ovlivňuje současnou profitabilitu prvovýroby, příliš neztratila. Německá europoslankyně Elisabeth Jeggle, která protestovala proti změnám v režimu kvót již v průběhu semináře, dokonce nyní připravuje protinávrh pro Evropský parlament, aby s touto úpravou nesouhlasil. Upozorňuje mimo jiné na možné zvýšení evropské produkce mléka až o 2,85 miliardy kilogramů, na nevýhodnost pro farmáře v méně příznivých oblastech a především pak zdůrazňuje obavy z možného poklesu farmářských cen.
Vysvětlování a obhajoba navržené vize byla proto v tomto velmi nesnadná. Komisariát přesto předstoupil v rámci veřejné diskuze k dobrému řešení. Účastníci semináře byli seznámeni s předběžnými výsledky ekonomické studie o posouzení vlivů a dopadů zrušení mléčných kvót na mlékárenský sektor, kterou pro Evropskou komisi vypracovává skupina předních expertů společně s nizozemskou zemědělskou universitou ve Wageningenu. Studie podrobně propočítává dopady pěti scénářů, a to:
• referenční situace – tedy případ, že se v režimu mléčných kvót nic nezmění,
• scenář „soft landing“ –– ve dvou variantách meziročního navyšování kvót, a to o jedno a o dvě procenta,
• scenář „hard landing“ (tvrdé přistání) - předpokládá buď úplné zrušení kvót v roce 2009, nebo v roce 2015.
Studie pokrývá 15 původních členských zemí EU, ČR, Polsko, Maďarsko, uskupení EU-7 (ostatní nové členské země), Bulharsko a Rumunsko a dále si všímá teritoria Oceánie a čtyř významných dovozních regiónů. Jde o Společenství nezávislých států a evropskou část Ruska; Asii, Afriku a střední východ a Ameriku. Přináší propočty pro komodity: máslo, sušené odstředěné mléko, sušené plnotučné mléko, kasein, kondenzované mléko, smetanu, konzumní mléka, čerstvé výrobky, sýry (čerstvé, měkké, polotvrdé a tvrdé, plísňové a tavené).
Rovněž u důkladně propracovává analýzu citlivosti, které bere v úvahu trh bez exportních náhrad, nízké náklady a vysoké ceny kvót, nízkou poptávku, resp. nižší míru jejího růstu v EU a ve světě a WTO scénáře na podkladě návrhu modalit předsedy zemědělského výboru WTO Crawforda Falconera z července 2007. Z předběžných výsledků studie, která zatím stále ještě probíhá, jednoznačně vychází varianta dvouprocentního meziročního navyšování kvót jako nejšetrnější, nejcitlivější a nejlépe vystihující zásadu „měkkého přistání“. Přitom se stále uvažuje o podpůrných tržních mechanismech pro máslo, které umožní stabilizovat trhy i ceny mléka. V případě neelastické poptávky v EU se očekávají vyšší exporty z EU a nízká úroveň světových cen.
Varianta „tvrdého přistání“ naopak způsobí šokovou změnu a nestejnoměrný vývoj v členských státech, přičemž z této varianty by spíše profitovaly nízkonákladové produkční oblasti. Tato varianta by měla výraznější negativní dopad na komoditní výrobky než na výrobky s vysokou přidanou hodnotou.
V průběhu semináře se samozřejmě hovořilo i o dalších kontrolovaných oblastech reformy, např. byly diskutovány otázky kolem intervencí, zda mají být navráceny k jejich původnímu účelu, tj. aby fungovaly jako jakási záchranná síť; zda, kdy a jak by se měly využívat exportní náhrady či jak postupovat v otázkách režimů tzv. soukromého skladování.
Ze semináře bylo zřejmé, že kolik je zemí a zájmových skupin, nejméně tolik je názorů na jednotlivé oblasti reformy a její revize a že to Evropská komise zdaleka ještě nebude mít jednoduché, aby navrhované změny dostatečně obhájila a nalezla vhodný konsensus. Nicméně na jednom z cílů se snad shodli všichni. Má-li být totiž evropské zemědělství v rámci globálního světa konkurenceschopné a má-li se i nadále efektivně rozvíjet, musí se změnit a musí přijmout i taková opatření, která mohou být pro některé účastníky odvětví i méně příznivá.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2023 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down