Evropská komise dnes zveřejnila návrh rozpočtu Evropské unie na příští rok. Jeho závazky se mají týkat především budoucích projektů, které by měly podpořit hospodářský růst EU. Téměř 60 procent navrhované částky je určeno na programy podporující výzkum, inovace, mládež a podnikání. Velká část plateb ale ještě stále souvisí s projekty z minulého finančního rámce. Eurokomisař pro rozpočet Janusz Lewandowski dnes návrh představil příslušnému výboru Evropského parlamentu.
V číselných hodnotách návrh komise počítá s platbami ve výši 142,1 miliardy eur (3,84 bilionu Kč) a závazky 145,6 miliardy eur (3,93 bilionu Kč). Je to ve srovnání s letošním rokem nárůst u závazků o 2,1 procenta, u plateb o 1,4 procenta. Jak ale připomíná sama komise, toto zvýšení se prakticky ztrácí v inflaci, předpokládané pro příští rok na hodnotě okolo 1,6 procenta. Rozpočet je navíc přes navýšení vůči letošnímu roku stále nižší, než byl v roce 2013.
Primárně se rozpočet zaměřuje na tvorbu pracovních míst a na růst. Ale také se musí řešit neuhrazené věci z minulého roku, připustil Lewandowski. Na projekty z finančního rámce 2007 až 2013 se tak má vztahovat okolo 40 procent příslušných plateb, letos to bylo dokonce 73,5 procenta.
Od letošního roku je EU v novém víceletém rozpočtovém rámci, který skončí v roce 2020. Projekty z toho minulého mohou být ale propláceny ještě letos a v příštím roce podle pravidla označovaného jako "n+2".
Prostředky na závazky se zaměřují na nové programy ze současného víceletého rámce. Téměř 60 procent navrhované částky je určeno na programy podporující výzkum, inovace, mládež a podnikání. Největší podíl prostředků na platby - ve srovnání s letoškem zvýšený o skoro 30 procent - se má týkat oblastí, které podpoří hospodářský růst a zaměstnanost, například výzkumu, energetických sítí nebo informačních a komunikačních technologií.
Další oblasti, které zaznamenají zvýšení plateb, jsou Azylový, migrační a integrační fond (růst o 140 procent) nebo ochrana zdraví Evropanů a spotřebitele.
O konečné podobě rozpočtu budou ještě diskutovat a rozhodovat členské země a také Evropský parlament. Hlavní jednání se tak odehrají za italského předsednictví ve druhé polovině roku. Lewandowski přitom doufá, že si všechny strany uvědomí svou společnou odpovědnost.
Do rozpočtu členské země přispívají určitým procentem podle výkonu své ekonomiky, doplňují jej cla na výrobky dovážené ze zemí mimo unii a také určitý podíl z vybrané daně z přidané hodnoty. Některé země mají ve svých příspěvcích vyjednané výjimky.
Pro příští rok také komise plánuje o procento snížit počet pracovních míst v evropských institucích. Bude to už třetí podobné snížení v řadě, předpokladem je stejné snižování i v dalších dvou letech. Na fungování EU je na rok 2015 vyčleněno přibližně 4,8 procenta rozpočtu, reálně to vzhledem k očekávané inflaci zvýšení nebude.
Návrh rozpočtu podle eurokomisaře odpovídá jednomu procentu hrubého domácího produktu členských zemí. Při jeho plnění a novém zaměření jeho omezených zdrojů budou zohledněny současné i budoucí významné záležitosti, jako je třeba ukrajinská krize nebo nutnost posílit energetickou bezpečnost, poznamenal Lewandowski. Některé země EU si podle něj často neuvědomují, že politické závazky unie mají také své finanční dopady.*
Návrh rozpočtu EU na rok 2015 (v milionech eur, zaokrouhleno, v závorce změna proti 2014)
Položka Závazky Platby
1. Inteligentní růst podporující začlenění 66 674,0 (+4,2) 67 184,5 (+1,2)
Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost 17 447,2 (+5,8) 15 582,6 (+29,5)
Hospodářská, sociální a územní soudržnost 49 226,8 (+3,6) 51 601,9 (-5,0)
2. Udržitelný růst, přírodní zdroje 59 253,7 (+0,0) 56 907,3 (+0,6)
Výdaje související s trhem, přímá podpora 43 903,8 (+0,3) 43 897,0 (+0,3)
Rozvoj venkova, životní prostředí, rybolov 15 349,9 (-0,9) 13 010,3 (+0,2)
3. Bezpečnost a občanství 2 130,7 (-1,9) 1 881,2 (+12,2)
4. Globální Evropa 8 413,1 (+1,1) 7 327,0 (+7,1)
5. Administrativa 8 612,2 (+2,5) 8 612,4 (+2,5)
- z toho Komise 3 297,2 (+1,1) 3 297,2 (+1,1)
- z toho ostatní 3 595,9 (+2,1) 3 595,9 (+2,1)
Zvláštní nástroje (mimo víceletý rámec) 515,4 (+13,0) 225,0 (-35,7)
Celkem 145 599,3 (+2,1) 142 137,3 (+1,4)
Zdroj: Evropská komise
