Po vstupu České republiky, Slovenska a dalších kandidátských zemí do Evropské unie se počítá spíše s postupným zvyšování zemědělských kompenzačních plateb v souvislosti s restrukturalizací a zvyšováním efektivity při integraci do jednotného trhu, než s jejich okamžitým zavedením v plné míře. Uvádí to zpráva, kterou zveřejnila Evropská komise.
Podle ní podporu pro rozvoj intenzivního zemědělství odpovídajícího společné zemědělské politice EU omezuje slabší makroekomika kandidátských zemí.
Okamžité poskytnutí kompenzačních plateb by nebylo vhodné také proto, že by se "konzervoval" současný stav a zbrzdily nezbytné investice a restrukturalizace pro dosažení parametrů EU. Úspory, jichž by se neposkytováním zemědělských plateb dosáhlo z rozpočtu pro rozšíření v letech 2002 až 2006, by přitom usnadnily financování plánovaných změn v kandidátských státech.
Neposkytování plateb by také přispělo ke zvýšení produktivity práce v zemědělském sektoru kandidátských států, která je většinou výrazně pod průměrem produktivity v EU. Právě lepší produktivita práce v ČR a Maďarsku pomáhá podle zprávy vysvětlit, proč postavení těchto dvou zemí v přístupových jednáních je pružnější a proč lze předpokládat jejich rychlou integraci do zemědělské politiky EU.
Současná finanční perspektiva, která počítá s výdaji pro nové členy jen v rámci regulace trhů a rozvoje venkova, však zavazuje EU jen do roku 2006. "Je těžké si představit, jak by tato restrikce byla nadále slučitelná s principy společné zemědělské politiky po plné integraci (nových členů) do jednotného trhu," uvedla zpráva, kterou pro komisi vypracoval francouzský odborník Alain Pouliquen.
Komise k textu připsala, že názory vyjádřené ve zprávě
zavazují jen autora a automaticky neodrážejí názor komise.
