Biologicky rozložitelný odpad (BRO) se v současnosti zpracovává hlavně klasickými metodami biodegradace: kompostováním, spalováním a anaerobní fermentací. Zatím méně rozšířené způsoby jsou například alkoholové zkvašování a pyrolýza. Pro zpracovávání BRO, kam lze zařadit zejména městskou a zahradní zeleň, odpady zemědělské a také z domácností, je nejčastěji využívaným způsobem zpracovávání kompostování.
Stále vyšší produkce BRO a legislativní rámec EU (např. směrnice Rady č. 1999/31/EC, o skládkách odpadů) vedou v ČR ke snaze zakládat nové kompostárny. Stavba kompostárny však vyžaduje značné finanční prostředky a významnou část z nich tvoří pořizovací cena kompostovací plochy.
V této souvislosti se ukazuje, že pro zpracování převážné části BRO je obecně nejvhodnější a investičně nejméně náročné tzv. řízené kompostování v pásových hromadách na volné ploše. Každý zásah do kompostovacího procesu je zde přesně načasován a má své opodstatnění. To samozřejmě platí i pro zpracovávání odpadů v zemědělství.
Plochy pro kompostování
Kompostování lze provádět buď na kompostovišti – polní kompostárně (roční produkce kompostu je zde do 500 t) nebo na stálé kompostárně (roční produkce kompostu je zde větší než 500 t).
Základem každé stálé kompostárny je vodohospodářsky zabezpečená plocha. Pro její vybudování neexistují žádná jednotná pravidla, vždy záleží na konkrétních podmínkách a musí ji individuálně navrhnout odpovědný projektant. Vodohospodářsky zabezpečené, popř. zpevněné plochy určené ke kompostování, musí splňovat zejména tyto požadavky:
– zamezení kontaktu zpracovávaných surovin s okolní půdou a podzemní vodou,
– zajištění volného přístupu pracovní techniky k hromadám kompostu,
– minimální spád kompostovací plochy 2 %,
– zabezpečení odvodu srážkových vod a splachů z kompostů do podzemních nebo nadzemních jímek odpovídající kapacity.
Jelikož stavba nové vodohospodářsky zabezpečené plochy je investičně nákladná (800 až 2000 Kč/m2), je někdy výhodnější pro kompostování využít stavby, které jsou již zabezpečené: silážní žlaby, hnojiště a zemědělská složiště, areály uhelných skladů, skladů hnojiv a podobně. Jejich úprava bývá minimální a za přijatelné náklady. Lze využívat i plochy zabezpečené silničními panely s utěsněnými spárami.
Plochy určené ke skladování stabilizovaného kompostu a k jeho dalšímu zpracování (prosévání, míchání, pytlování apod.) mohou mít nižší úroveň vodohospodářského zabezpečení.
Na čem závisí velikost plochy
Velikost každé plochy potřebné ke kompostování závisí zejména na celkovém množství kompostovaných surovin a volbě technologie kompostování. V případě kompostování v pásových hromadách na volné ploše se potřeba velikosti plochy řídí těmito faktory:
1. Tvar profilu pásových hromad: Nejvýhodnější jsou pásové hromady lichoběžníkového průřezu, které vykazují nejmenší potřebu plochy na objem kompostu (asi 0,3 m2 plochy na 1 m3 založených surovin).
2. Rozmístění hromad na ploše: Při používání překopávače kompostu je rozmístění hromad na ploše přímo závislé na parametrech používaného stroje a na způsobu pohonu jeho pojezdového ústrojí.
3. Četnost překopávání kompostu: Vícenásobné překopávání zajišťuje vždy optimální podmínky, takže organická přeměna na kompost nastává v krátké době.
4. Stupeň zrání kompostu určeného k expedici: Požadovaný stupeň zrání kompostu určuje průběh kompostovacího procesu a tím i velikost potřebné plochy. Pro určování plochy je nutné brát v úvahu i objemovou redukci zpracovávaných surovin, která umožňuje sloučení dvou hromad stejného stáří do jedné hromady potřebných rozměrů.
Základní typy kompostáren
– Stálá kompostárna na volné, vodohospodářsky zabezpečené ploše
Volné, vodohospodářsky zabezpečené plochy jsou nezbytnou součástí technologické linky stálých kompostáren, ve kterých různé organizace provozují centrální kompostování (průmyslové kompostování). Takové provozy musí splňovat řadu předpisů vodohospodářských, hygienických, z legislativy odpadů a požadavků vyplývajících z procesu uvedení produktů do dalšího oběhu (prodeje). Kompostovací linka by měla být vybavena zařízením pro příjem a evidenci surovin (mostovou váhou), stroji pro zakládání pásových hromad a jejich překopávání, systémem pro monitorování kompostovacího procesu, stavbou pro uskladnění hotového kompostu a stroji pro jeho finální úpravu a expedici.
– Stálá kompostárna na zastřešené, vodohospodářsky zabezpečené ploše
Kompostování probíhá v uzavřeném prostoru, v zastřešené hale s vodohospodářsky zabezpečenou plochou. Kompostárna v hale je ideálním řešením při celoročním provozu. V zimním provozu však bývá někdy problematická tvorba vodních par, které se srážejí na stropě a vytvářejí velmi vlhké prostředí. Proto bývají haly opatřeny ventilátory.
– Polní kompostárna
Kompostovací zpevněná plocha polní kompostárny bývá budována v blízkosti vzniku zpracovávaných surovin. Aplikace hotového kompostu probíhá také ve většině případů přímo na poli, popřípadě v jeho těsné blízkosti.
Kompostovací plocha je dočasná, není vodohospodářsky zabezpečená. Platí pro ni stejné podmínky jako pro „polní hnojiště dočasné“ neboli „složiště“ (stavebně nezabezpečená skládka hnoje přímo na zemědělské půdě). Obecně platí znění ve vyhlášce č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, kde je umožněno „uložení hnoje, popř. jiných tuhých statkových hnojiv na zemědělské půdě před jejich použitím“. Mimo zranitelnou oblast lze tolerovat dobu uložení 2–3 roky, delší již nemusí byt považována za uložení před použitím. Při uložení hnoje na zemědělské půdě platí požadavek vodního zákona (č. 254/2001 Sb., § 39) „učinit přiměřena opatření, aby do povrchových, nebo podzemních vod nevnikly závadné látky“.
Méně využívanými způsoby kompostování na nezpevněné ploše je kompostování přímo na poli či louce, anebo na nezpevněné ploše vedle komunikace či polní cesty, po kterých se pohybuje pouze používaná mechanizace – traktor s vlečkou, kolový nakladač, překopávač kompostu a podobně.
– Kompostárna využívající kompostovací vaky
Jde v podstatě o kompostování v pásových hromadách, které jsou uloženy v uzavřených vacích. Z tohoto důvodu je možné vodohospodářsky zabezpečenou plochu vybudovat pouze pro příjem, třídění, úpravu a skladování dovezených odpadů a vlastní kompostování v uzavřených vacích lze provádět na nezabezpečené ploše s únosností 6 t. Hlavní výhodou tohoto způsobu kompostování je úspora nákladné vodohospodářsky zabezpečené plochy. Mezi hlavní nevýhody technologie patří nutnost řešit problematiku s použitými a znehodnocenými vaky (jsou určeny pouze na jedno použití).
Nedostatky kompostovacích ploch
Celkový vnější dojem z kompostovací plochy musí podněcovat důvěru a zájem zákazníků ke koupi hotového produktu – kvalitního kompostu. Hluboké kaluže, jízdní stopy, bahnité cesty, velké množství různých zbytků zpracovávaných surovin na kompostovací ploše a uskladnění hotového kompostu o nevhodné vlhkosti promíchaného s podložím budí spíše nedůvěru ke kvalitě vykonávané práce a vyráběného produktu. A pokud je provoz na kompostárně celoroční, jsou požadavky na kvalitu povrchu kompostovací plochy ještě vyšší.
K nejčastějším nedostatkům ploch pro kompostování patří:
– rozmoklý povrch – důsledkem je omezení pojíždění s těžkými kolovými nakladači, překopávači kompostu a dopravními prostředky,
– spád menší než dvě procenta pro odtok srážkových vod a splachů – pokud není dodržen, je důsledkem vznik kaluží u paty hromady kompostu, a tím pádem nebezpečí anaerobních hnilobných procesů,
– vícenásobné přejezdy – na těchto místech vzniká zhutnění půdy, což rovněž vede k tvorbě hniloby,
– nedostatečné čištění plochy – následkem znečištění plochy vzniká nebezpečí zvýšení obsahu nežádoucích příměsí v kompostu.
Přednosti kompostování v pásových hromadách
Zpracováváním BRO řízeným kompostováním v pásových hromadách na volné ploše lze nejen vyrobit kvalitní organické hnojivo s dostatečným obsahem minerálních živin a hygienickou nezávadností, ale současně lze řešit i problém vhodného zpracovávání BRO přímo v místě jeho vzniku, a tím pádem omezovat negativní působení na životní prostředí.
Decentralizace kompostování je jednou z hlavních výhod tohoto způsobu kompostování. Dalším přínosem je skutečnost, že produkt z kompostování „místního“ BRO je výhodnější využívat v místě jeho vzniku, než jeho aplikace v jiných, vzdálených lokalitách. Kompost v tomto případě působí jako homeopatikum – informace o nemocech a škůdcích jsou opět předány v oslabené formě do půdy. Rostliny jejich přijímáním posilují svou přirozenou obranyschopnost.
Poznatky uvedené v tomto článku byly získány při řešení výzkumného projektu MZe ČR QH81200 „Optimalizace vodního režimu v krajině a zvýšení retenční schopnosti krajiny uplatněním kompostů z biologicky rozložitelných odpadů na orné půdě i trvalých travních porostech“.
Klíčové informace
- Biologicky rozložitelné odpady se zpracovávají převážně kompostováním.
- Nejvhodnější a nejlevnější je kompostování v pásových hromadách.
- V praxi se používají čtyři základní typy kompostáren.
- Základem každé kompostárny je vodohospodářsky zabezpečená plocha.
Ing. Petr Plíva, CSc.
Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i. , Praha
