Složení krmné dávky, zmíněné v příspěvku o The Goldilocks Diet, není jediným rozhodujícím prvkem řízení okoloporodního období dojnic. Bylo zjištěno, že na rozvoj lipolýzy (lipomobilizace), bachorové indigesce, ketózy, hypokalcemie a imunosuprese má významný vliv vzestup hladiny kortizolu, uvolňovaného v organismu zvířete při environmentální stresové zátěži. Ta sama je spojena s poklesem příjmu krmiva.
Zvýšená koncentrace kortizolu (zejména u krav s vyšší hodnotou tělesné kondice, BCS, resp. s vyšším obsahem podkožního a abdominálního tuku) uvedené patologické pochody prohlubuje. Proto má být součástí péče o zvířata v okoloporodním období i úsilí o dosažení co největší míry jejich pohody.
Mimo jiné se jedná o samostatné ustájení prvotelek a starších krav, jejich naskladňování do kotců pro přípravné období před porodem a porod až na dobu posledních 10 až 21 dnů březosti, dostatek vody, vzduchu a místa k pohodlnému ležení, optimální teplotu a vlhkost prostředí a volný přístup ke krmnému žlabu.
Snížení míry environmentálního stresu
Jak uvádějí prof. Kenneth Nordlund a asistující prof. Nigel Cook z University of Wisconsin--Madison, Food Animal Production Medicine Group (oba participující na dlouhodobém projektu US-CZ Dairy Plan), je důležitým doporučením nového konceptu i postupné telení v rámci sociálně stabilní skupiny naskladněných vysokobřezích zvířat (s ustájením X - ... 5 › 4 › 3 › 2 › 1 kusu), bez přísunu dalších jedinců do kotce pro přípravu k porodu a porod až do doby jeho vyprázdnění (tj. do otelení posledního zvířete). Samozřejmostí musí být jeho důkladná dezinfekce, stlaní a vysoká míra v něm udržované čistoty, obnovované po každém uskutečněném porodu.
Uvedení autoři i jejich spolupracovníci z univerzity, prof. Sheila McGuirková, prof. Randy Shaver a prof. Pat Hoffman, ale i prof. Trevor de Vries (University of Guelph, Kanada) a prof. Marina von Keyserlingková z kanadské University of British Columbia doporučují co nejvíce omezit přesuny (míchání) krav za celé období od zaprahnutí až po ukončení rozdojovací fáze po otelení.
V rámci péče o suchostojné krávy a vysokobřezí jalovice je jimi doporučováno organizovat jednu skupinu při zaprahnutí a druhou 10 až 21 dnů před porodem. Telení pak probíhá buď přímo v kotcích pro přípravu a porod, nebo jsou plemenice při nástupu porodu šetrně převáděny do (sousedního) striktně čistého porodního místa (kotce), nejčastěji stlaného slámou, hoblinami nebo pískem.
Pro poporodní (rozdojovací) období pak, opět kvůli zabránění míchání zvířat, doporučují vést pouze jednu společnou skupinu pro plemenice od 1. do 21. dne laktace, avšak vždy jen s využitím kapacity lehacích boxů z 80 % a se zajištěním 80 cm krmného žlabu na jedno chované zvíře tak, aby mohla všechna zvířata v sekci přijít najednou ke žlabu, se samostatnými skupinami prvotelek a krav na 2. a vyšších laktacích, dále využívání pouze dvou řad lehacích boxů a vybavení krmných stolů fixačními hlavovými zábranami (headlocks), zajištění co nejlepší kvality nastýlání lehacích boxů a jejich optimální velikosti (včetně definovaných rozměrů a umístění zábran), kontroly skutečného příjmu sušiny krmiva v přepočtu na ustájený kus, analýzy nezávadnosti napájecí vody a zajištění jejího trvalého dostatku.
Význam zajištění pohody a čistoty (komfortu a biosekurity) v rozdojovacím období je pro otelené plemenice zásadní. Podle uvedených odborníků je to pro nárůst příjmu sušiny krmné dávky u otelených zvířat, prevenci jejich nadměrného defecitu energie, vývoj jejich zdraví a start jejich laktace a reprodukčních funkcí ještě významnější než moderní výživa. Optimální je kombinace obojího.
Kontrola v době před zaprahováním
Významnou součástí okoloporodní péče je provádění důsledné kontroly zdravotního stavu mléčné žlázy, končetin a tělesné kondice u vysokobřezích zvířat přibližně 100 dnů před jejich porodem. Při zjištěných zdravotních poruchách pak u nich musí ještě v období závěru laktace (březosti jalovic) následovat léčebný zákrok, umožňující přivést zvíře k zaprahování a porodu již s plnou korekcí zjištěného onemocnění.
Kontrola a úprava BCS je relativně snadná, pokud je příčinou jejího patologického stavu nesprávná výživa plemenic v závěru laktačního období. Větší problémy však přináší udržování fyziologické hodnoty BCS do 3,25 bodu stupnice k termínu porodu u zvířat s dlouhým mezidobím, zejména pak ve stádech s převodným křížením či více souběžně chovanými plemeny dojnic.
Za významnou součást prevence poporodních mastitid je považována kontrola počtu somatických buněk v mléce (PSB) u zvířat po 305. dni laktace, spojená s účinnou léčbou zjištěných subklinických mastitid ještě před zaprahnutím. To vyžaduje mít k dispozici hodnoty PSB z kontroly užitkovosti u plemenic až do doby jejich zaprahování.
Úspěšný průběh rozdojovacího období
Preventivně medicínské postupy hrají u stáda dojnic zásadní roli (vedle promyšlené kontroly metabolismu, mastitid, reprodukce, onemocnění pohlavního traktu, končetin, telat a infekčních chorob v průběhu laktace) také v okoloporodním období. V jeho závěrečné fázi, tj. v období rozdojování je třeba přemýšlet nad každou jednotlivou plemenicí. Toto období je nejvíce rizikovým v celém reprodukčním cyklu. Nejdůležitější pak je první týden po porodu, vyžadující důsledný týmový dozor nad zvířaty. A to jak ve stáji, tak i při hodnocení nálezů z dojírny, aktivometrů, vah a dalších technologií.
Chovatel musí umět poskytnout – avšak indikovaně pouze těm plemenicím, které to potřebují – individuální pomoc v rámci realizace tzv. poporodního protokolu. Ostatní zdravá otelená zvířata, která zvýšenou péči nepotřebují, se podle autorky tohoto protokolu, prof. McGuirkové, nemají zbytečně rušit, což při loňské návštěvě v ČR v rámci projektu US-CZ Dairy Plan opakovaně připomínala našim chovatelům.
Zásadní úkol zní sledovat a udržet dobrý zdravotní stav otelených krav a jejich vysoký příjem sušiny krmiva, umožňující minimalizovat rozsah negativní bilance energie.
V rámci důsledně prováděného poporodního protokolu bývají hodnoceny tyto ukazatele: zdravotní stav zvířete před porodem, jeho chuť k příjmu krmiva, průběh porodu, výskyt zadržení lůžka, rozvoj hypokalcemie (potácivý krok, ulehnutí), tělesná teplota 3., 5. a 7. den laktace, pohybová aktivita, náplň a motorika bachoru, rozvoj průjmu, výskyt ketolátek v moči, hodnota pH moči, vznik dislokace slezu, onemocnění mléčné žlázy (otok vemene, mastitis), onemocnění pohlavního traktu (výhřez dělohy, metritis), onemocnění končetin, rozvoj pneumonie, výrazné změny nádoje mléka a dynamika BCS za celé okoloporodní období.
O tom, zda je u zvířete nutné (až) tak podrobné klinické vyšetření, podle prof. McGuirkové rozhoduje „zkušené selské oko“ chovatele. Ten nejlépe pozná, zda je otelená plemenice v pořádku či nikoliv.
Při podávání podpůrných energetických nálevů zvířatům, u nichž je v rámci poporodního protokolu zjištěn snížený příjem krmiva, ketóza či jiné narušení zdravotního stavu (tj. např. při nálevu 500 ml propylenglykolu jícnovou sondou) nově doporučuje prof. Garret Oetzel z University of Wisconsin-Madison začít s touto procedurou nejdříve až druhý či třetí den laktace. Dřívější podání totiž může v organismu dojnice navodit nežádoucí stav hyperglykemie, související s metabolickými procesy kolem porodu.
Důležité je přivádět na porod plemenice zdravé, s vysokou úrovní imunity, se zdravými končetinami, mléčnou žlázou a BCS v úrovni maximálně 3,25 bodu. V letních měsících je pro ně velmi významná schopnost chovatele účinně bojovat proti jejich tepelnému stresu.
Úroveň metabolismu, míru lipomobilizace a také výskyt bachorové acidózy je žádoucí rutinně kontrolovat i na základě hodnocení analýzy mléka při 1. až 3. kontrole užitkovosti, když je hodnocen obsah tuku, bílkoviny, poměr T/B, obsah laktózy, tukuprostá sušina, eventuálně i močovina.
Pro prevenci onemocnění mléčné žlázy je nutné (vedle podrobného monitoringu mastitid a PSB v celém stádu) sledovat hodnoty PSB při 1. až 3. kontrole mléčné užitkovosti po otelení a bezprostředně po obdržení výsledků KU věnovat potřebnou klinickou péči dojnicím s PSB nad 300 000 v 1 ml mléka. (tj. nově infikovaným zvířatům, často ještě se subklinickým průběhem zánětu mléčné žlázy).
Poporodní biochemické vyšetření krevního séra
Novou součástí kontroly dojnic je biochemické vyšetření krevního séra, získávaného u plemenic – reprezentantek stáda – odběrem krve v 1. a 10. den laktace, případně i mezi 21. až 30. dnem laktace. Umožňuje zpřesněnou diagnostiku patologických procesů.
Provádí se u 5 až 10 % otelených zvířat, v případě výskytu zdravotních poruch minimálně u 12 kusů za měsíc. Jsou při něm vyšetřovány tyto ukazatele: celková bílkovina, albumin, močovina, kreatinkináza, AST, GMT, Ca, P, Mg, celkový bilirubin, NEMK a beta-hydroxybutyrát, případně i další analyty (K, Na, Cl, Zn, Cu, hormony aj.).
Biochemická kontrola doplňuje výsledky klinického vyšetření a společně s ním umožňuje přesně diagnostikovat a následně cíleně a účinně řešit problémy s ketózou, poruchami funkce jater a předžaludků, imunosupresí, nedostatkem vápníku, fosforu, hořčíku a draslíku, ale i dalšími zdravotními poruchami.
Laboratorní stanovení hladin vápníku v krevním séru v den porodu je zcela zásadní pro přesné určení diagnózy porodního ulehnutí a kontrolu kalcemie. Stanovení hladin NEMK a ketolátky beta-hydroxybutyrátu 1. a 10. den laktace je patognomické pro diagnózu lipomobilizace a ketózy (včetně odhalení intenzity procesů energetického metabolismu). Podobně znalost aktivit kreatinkinázy, AST, GMT, celkového bilirubinu, celkové bílkoviny, albuminu a močoviny umožňuje posoudit zátěž jater; hladiny močoviny a celkové bílkoviny informují o průběhu pochodů metabolismu dusíkatých látek.
Hladiny Ca, NEMK a BHB představují základní analyty v biochemické kontrole okoloporodního období. Za dolní hranici fyziologického rozmezí u hladin vápníku v den porodu lze pravděpodobně považovat 1,6 mmol/l krevního séra (hodnotu bude třeba potvrdit pokračujícím výzkumem). Při odběru krve 10. den je to již minimálně 2,25 mmol.
Vlastní fyziologické rozmezí pro dojnice v laktaci pak činí 2,25 až 3 mmol vápníku/l séra. Za horní hranici fyziologického rozmezí u koncentrací NEMK při odběru v den porodu a 10. den laktace lze považovat 0,6 mmol/l séra, u koncentrací BHB 0,8 mmol/l krevního séra.
Při zajišťování biochemické kontroly okoloporodního období je nutné klást velký důraz nejenom na kvalitu analýz v certifikovaných laboratořích, ale rovněž na kvalitu preanalytické a postanalytické fáze, tj. zejména na průběh odběrů krve z ocasní žíly zvířete do Hemos soupravy, procesy jejího srážení, přípravu krevního séra, jeho skladování a transport do laboratoře. Závěrečným prvkem biochemického vyšetření je kvalifikovaná interpretace výsledků analýz.
Zavedení programů biosekurity
Součástí moderní péče o stádo dojnic má být (v rámci zdravotních programů stáda a prvků programů biosekurity, společně vypracovaných chovatelem a soukromým veterinárním lékařem)
– trvalé, striktní udržování čistoty a všech dalších principů DDD (dezinfekce, dezinsekce a deratizace, nejvíce právě v porodních kotcích a v sekci pro zvířata v období rozdojování),
– promyšlená kontrola výskytu původců infekčních onemocnění (eliminace BVD, dodržování NOP IBR, kontrola paratuberkulózy, vakcinace proti BRSV, PI-III, rotavirům, koronavirům, patogenním kmenům Escherichia coli, Manheimia haemolytica, Pasteurella multocida, původcům IKKS a trichofytózy),
– cílené podávání antikokcidik telatům a další relevantní postupy.
Preventivně medicínské pojetí péče o zdraví dojnic
Jedním z významných témat 27. světového buiatrického kongresu, který se konal v červnu 2012 v portugalském Lisabonu, byl rostoucí význam produkční a preventivní medicíny v chovech mléčného skotu coby nové formy činnosti veterinárních lékařů. Řada příspěvků dokládala její rutinní a pro chovatele vždy efektivní uplatnění (zejména) ve větších stádech dojnic.
Ekonomická prospěšnost zdravotních programů, standardních operačních postupů, efektivního monitoringu, spolupráce chovatele, veterinárního lékaře i zástupců všech ostatních odborných služeb, společně konaných kontrolních dnů, denní využívání databázových serverů s údaji o stádu a dalších prvků produkční a preventivní medicíny je již ve světě všeobecně uznávána.
V českých chovech se o jejím uplatnění již dlouho hovoří, ale důsledně se neuplatňuje. Nyní je šance (a potřeba) ji konečně prosadit. Jednoznačně to pomůže v řešení problémů chovatelů, navozených poklesem ceny mléka na trhu.
Klíčové informace
– Zajištění kvalitní výživy a vysoké míry pohody (komfortu) chovaných zvířat je dnes považováno za základní prvky prevence poruch zdraví v okoloporodním období a předpoklady jeho úspěšného zvládnutí.
– Oba tyto faktory, spolu s dalšími uvedenými kroky efektivního řízení stád dojnic, dokazují všude, kde jsou bezvýhradně uplatňovány, že promyšleným předcházením poruchám zdravotního stavu lze nejvíce ušetřit na nákladech na litr mléka.
MVDr. Miloslav Skřivánek, CSc.
MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D.
MVDr. Petr Fleischer, Ph.D.
