V poslední době, zejména v oblasti zemědělského výzkumu, se stále častěji mluví o nutnosti zaměřit vědecké bádání více prakticky a jeho výsledky využít v konkrétních problémech zemědělské či potravinářské praxe. K tomu je potřeba nejen špičkových výzkumným pracovišť, ale také dostatek kvalifikovaných odborníků, kteří budou schopni takové zadání plnit. Jedním z míst, odkud noví adepti výzkumu či inženýrské praxe přicházejí, je Zemědělské fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Nejen o tom, jak spojit výuku a výzkum s praxí, jsme hovořili s jejím děkanem prof. Ing. Miloslavem Šochem, CSc.
Co je třeba udělat proto, aby takové spojení fungovalo?
Naše fakulta je především technická a studenti by měli být připravováni technicky pro práci v terénu, takže kontakt s praxí zkrátka potřebujeme. Nechceme vychovávat úzce zaměřené specialisty. Náš absolvent by měl být schopen se přizpůsobit různým podmínkám praxe. Jednou z cest, jak toho dosáhnout, bylo zaměřit se ve větší míře na aplikovaný výzkum.
V této oblasti máme velmi dobrou spolupráci s praxí, s řadou podniků, s nimiž se snažíme řešit takové úkoly, které potřebují a přispějí k jejich rozvoji. Nabízíme určité možnosti a jednáme s nimi ať už v rámci osobních kontaktů, nebo prostřednictvím nevládních organizací, jako je agrární komora, zemědělský svaz . Spolupracujeme také s ústředními orgány, ministerstvem zemědělství a dalšími státními organizacemi, které pod něj spadají. Do určité míry tedy máme přehled o tom, co praxe potřebuje. Dnes rozhoduje novost a podniky inovace vyžadují, protože jim pomáhají uplatnit se na trhu takže přicházejí sami s náměty.
Na základě čeho funguje spolupráce mezi fakultou a konkrétním podnikem?
Máme s podniky uzavřeny smlouvy o spolupráci. Těch aktivních smluv je v současné době zhruba třicet. Například se Zemědělským družstvem Krásná Hora, a. s., či s podnikem
Agrosoft Tábor, s. r. o. Spolupracujeme rovněž s podnikem Farmtec a s dalšími
subjekty z Jihočeského kraje zabývajícími se zemědělskou výrobou a
potravinářstvím.
Byli jsme také jedním za zakladatelů klastru Chutná hezky. Jihočesky, kde jsme spolupracovali především s pekaři a pivovary. Vstupujeme do spolupráce také s Madetou, s Vodňanským kuřetem i s dalšími firmami. Všechny tyto projekty by měly být zaměřeny na kvalitu potravin. Té se také bude věnovat naše nová katedra, takže očekávám, že v potravinářství se spolupráce teprve rozběhne a v průběhu dalších let bude intenzivně pokračovat. Možností je řada, podniky nyní mohou například využívat naše nové přístroje, navrhovat zadání určitých témat pro diplomové práce. Mohou s námi jít i do některých grantů a myslím, že by to mohla být oboustranně úspěšná spolupráce.
Mohl byste uvést nějaký konkrétní příklad spojení výzkumu s praxí?
Jedním z uzavřených výstupů této spolupráce byl výzkum, kdy jsme sledovali úpravu a využití separované kejdy u skotu jako podestýlku. Součástí výstupu tohoto výzkumného projektu je i několik mechanizačních patentů. Dnes je tato metoda poměrně hodně používaná, byť v praxi došlo k některým výrazným zjednodušením oproti našim doporučením.
Jaký je dnes zájem o vaši fakultu a co všechno studentům nabízí?
V České republice je velká konkurence, ale zatím se nám daří získávat studenty téměř v nezměněném počtu jako v předchozích letech, ačkoli letos došlo v celé republice k výraznému poklesu. Momentálně máme něco kolem 1150 uchazečů o studium a brát bychom měli zhruba 550 studentů. Nabízíme devět oborů, z toho sedm magisterských. Kromě toho máme osm oborových rad, kde mohou studenti získávat titul Ph.D.
Pozitivní je skutečnost, že výrazně stoupá zájem o zemědělské obory, zejména o obory zootechnické. Přímo na obor zootechnika máme například letos 200 přihlášek a na obor zemědělství sto, což je myslím dobrá vizitka naší fakulty. Registrujeme ale také nárůst zájemců, kteří k nám přicházejí například z rodinných farem, či mají k zemědělství blízko. Ti potom patří obvykle k nejlepším studentům.
Z regionálního pohledu je většina našich studentů z Jihočeského kraje, především pak Českých Budějovic, Střední odborná škola veterinární, mechanizační a zahradnická v Českých Budějovicích je totiž naší fakultní školou, ale také z Tábora a Písku. Úspěšně spolupracujeme se střední zemědělskou školou v Benešově a studenti k nám přicházejí i ze západních Čech a také z části Kraje Vysočina. Vycházíme ale z toho, že cíl všech zemědělských škol u nás je stejný, pravidelně se s jejich představiteli setkáváme a rozhodně si studenty nepřetahujeme, snažíme se především spolupracovat.
Máme také zájem aby u nás studovali i mladí lidé ze zahraničí. Letos přijímáme dvanáct zahraničních studentů a máme připraven k akreditaci obor v angličtině, který by měl zaujmout další studenty. Je zaměřen hlavně na ekologické hospodaření a ochranu a welfare zvířat.
Mají u vás studenti možnost nabýt během studia i praktických zkušenosti například v zemědělských podnicích?
Nejme zatím příliš spokojeni s kvalitou studentských praxí. Bez toho, že půjdou studenti do skutečně kvalitních podniků, kde se jim bude někdo věnovat, není praktická příprava dostatečná. Studenti jsou si toho však kupodivu sami vědomi a neustále se o zlepšení a zkvalitnění svých praxí zajímají. Bohužel kvůli tomu, jak je dnes studium rozděleno na bakalářské a magisterské, bývá s délkou praxe problém. Dříve jí byl věnován celý semestr, dnes tomu tak není, takže se snažíme studentům, kteří o to mají zájem, zajistit praxi po dobu letních prázdnin.
Řada podniků však dnes nemá zájem o nějaké masové praxe studentů, ale chtějí především spolupráci, stručně řečeno není čas na to provádět návštěvy a v podnicích ani nejsou volní pracovníci, kteří by se o tyto praktikanty starali a zaučovali je. Proto začínáme s praxí tady na fakultě v našich provozech, kde se studenti učí například základnímu přístupu ke zvířatům a teprve potom nastupují na praxi do podniků.
Obávám se ale, že časem se do některých podniků nebudeme moci dostat. Je zde řada subjektů, které vlastní zahraniční společnosti, a ty nechtějí studenty či výzkumníky do svých podniků pouštět, pokud nejde o konkrétní spolupráci. Taková situace je dnes již například na Slovensku a obávám se, že nás to bude v budoucnu čekat také.
Chystáte v dohledné době nějaké nové projekty pro praktickou výuku?
V současné době již máme přidělené peníze na výstavbu experimentálního pivovaru, který bychom chtěli provozovat ve spolupráci s Budějovickým Budvarem. Ten by zde mohl například částečně ověřovat některé pokusy a zároveň by nám pomohl s výukou.
Rádi bychom provoz tohoto pivovaru otevírali v prvních měsících příštího roku. Problém by však mohl nastat s výběrem dodavatele technologie, protože v současné době vzniká poměrně velké množství malých pivovarů a je otázka, zda budou mít dodavatelé dostatečnou kapacitu, abychom předpokládaný termín splnili.
V objektu, kde bude postaven experimentální pivovar, by pak měla vzniknout také učebna technologie bourání masa a minimlékárna se zpracovnou mléka. Na těchto provozech nechceme samozřejmě vydělávat, ale jde o to, aby se tyto technologie studenti naučili zvládat. Dnes totiž vniká řada podobných malých mlékáren či jiných zpracovatelských miniprovozů, i v souvislosti s rozšířením farmářských trhů, a naši studenti by měli mít určité povědomí o tom, jak tyto věci dělat.*
