Sledování pachových látek ukládá u nás v rámci ochrany ovzduší zákon již tři roky. Podle Stanislava Bosáka z České inspekce životního prostředí je to jedna z oblastí, v níž je ČR před ostatními státy. Asi 30 vybraných středních, velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší má stanovené specifické limity těchto látek. Z agrární oblasti mezi ně patří velkochovy hospodářských zvířat a kafilérie.
Jejich provozovatelé mají povinnost měřením dodržování limitu prokazovat. Ostatním zdrojům znečištění ovzduší mohou krajské úřady sledování pachových látek a plnění limitů přikázat. Měřit koncentrace pachových látek v ovzduší mohou pouze pro tuto činnost autorizované osoby. Bosák poznamenal, že zvláštní režim pro sledování pachových látek mají zemědělské zdroje se schváleným plánem správné zemědělské praxe, který dodržují. Inspekce se zabývá každou stížností obyvatel, jejichž počet se stále zvyšuje. Lidem vadí i pachy z provozů, které dodržují stanovené limity. Důvod narůstání stížností na zápachy ze zemědělských zdrojů vidí Bosák zejména v tlaku na rozšiřování obytné zástavby obcí. Jak poznamenal, dříve měly farmy stanovena ochranná pásma, v nichž se nesmělo stavět. Ta se dnes již nedodržují. Svou roli hraje také to, že se na venkov stěhuje stále více lidí z měst. Ti jsou na zemědělské pachy daleko citlivější, než na venkově dlouhodobě žijící občané, jimž navíc farmy poskytují obživu.
