Koronavirová pandemie mění i stravovací návyky Čechů. Spotřeba alkoholu byla loni kvůli uzavření restaurací nejnižší od roku 1996. Naopak rýže a luštěnin lidé spotřebovali nejvíc od začátku sledování. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ). Celkově podle něj loni spotřeba potravin v České republice stoupla.
V meziročním srovnání se vloni v ČR zvýšila spotřeba masa, mléka, mléčných výrobků, ovoce i zeleniny. Menší zájem byl o pekárenské výrobky, brambory, tuky a oleje a nealkoholické i alkoholické nápoje. "Meziroční změny ve spotřebě potravin v porovnání s předcovidovým obdobím dokládají zájem obyvatel zásobit se preventivně během nouzového stavu některými potravinami s delší trvanlivostí a dobrou nutriční hodnotou a také pečovat o imunitu organismu zvýšenou konzumací ovoce a zeleniny,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ Renata Vodičková. Ovoce loni snědl každý Čech v průměru 87,8 kilogramu, o 1,3 kilogramu více než v roce 2019. Z ovoce mírného pásma připadala polovina celkové spotřeby na jablka, následovaly švestky se zhruba 12procentním podílem. U jižního ovoce tvořily shodně zhruba třetinu spotřeby banány a pomeranče spolu s mandarinkami. Z potravin používaných převážně jako přílohové byla vloni rekordní spotřeba rýže a luštěnin. V průměru každý Čech snědl téměř osm kilogramů rýže a 3,6 kilogramu luštěnin, jako jsou čočka, fazole či hrách. "Šlo vůbec o nejvyšší hodnoty od počátku sledování v roce 1920, respektive 1948," konstatovali statistici. Naproti tomu spotřeba brambor loni klesla meziročně téměř o 4,5 kilogramu na 65,1 kilogramu na osobu. Menší zájem měli lidé také o těstoviny. Mléka a mléčných výrobků loni Češi meziročně spotřebovali 262,5 kilogramu na obyvatele. Proti předchozímu roku to byl nárůst o 5,4 procenta. Více než o mléko stoupl zájem o sýry či tvaroh. U mléčných konzerv statistici loni zaznamenali nárůst spotřeby o polovinu.*
