08.09.2008 | 10:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Kotel na biomasu si pochvalují

Nevelký zemědělský podnik v Záměli nedaleko Rychnova nad Kněžnou by téměř nevystupoval z řady podobných farem, nebýt toho, že vsadil na netradiční technologie. Provozní místnosti kravína vytápí kotlem na biomasu. „Dříve jsme spalovali obilí, ale po loňském zvýšení cen, jsme přešli na spalování odpadů z čištění řepky a maku,“ říká předseda představenstva a.s. Farma Tichý a spol. Pavel Tichý s tím, že díky němu ušetří 40 tisíc korun ročně a hlavně zlepší se zázemí pro zaměstnance.

Farma Tichý a spol. a.s., která se zabývá jak rostlinnou tak živočišnou výrobou, si kotel na biomasu, respektive na spalování obilí, pořídila v roce 2005. Do té doby své provozní místnosti vytápěla elektřinou, což nebylo nic levného. Naopak náklady na elektrickou energii každoročně stoupaly. „V té době se výkupní ceny ovsa, který jsme v kotli spalovali, pohybovaly kolem 1800 korun za tunu. Za zhruba stejnou cenu se prodávalo i hnědé uhlí. Výhřevnost obou paliv je přitom zhruba stejná. Tak jsme se rozhodli pro kotel,“ vzpomíná Tichý. Minulý rok, kdy ceny obilovin výrazně stoupali, původní záměr samozřejmě přehodnotili a obilí vyměnili za odpad z řepky a maku. „Tyto odpady mají v sobě více oleje, takže i výhřevnost je dobrá. Navíc jsou zadarmo,“ podotkl.
Celá investice představovala asi 300 tisíc korun, samotný kotel vyšel na 85 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že podnik měl všechno zařízené na elektřinu, musel vybudovat i nové rozvody, vyměnit bojlery a radiátory. „Kotel slouží k vytápění provozních místností v kravíně a přebytečné teplo se fouká ventilátorem i do dojírny. Mnozí, kteří se o spalování obilí zajímali, si mysleli, že topíme kravám ve stáji. Ale to ne,“ prohlašuje s úsměvem.
Sklizeň byla průměrná
V současné době farma obhospodařuje 750 hektarů zemědělské půdy. Z toho je 645 hektarů orné půdy a 105 hektarů trvalých travních porostů. Řepku společnost pěstuje asi na 96 hektarech. Přestože je to perspektivní plodiny, nepočítá s tím, že by její výměru rozšířila přes 100 hektarů. „Snažíme se udržovat nějaké pětileté odstupy. Zvýšené náklady na případné ničení houbových chorob nebo škůdců by se negativně promítly do hospodaření podniku,“ podotkl s tím, že osevní postup mají víceméně standardně založený. Připomněl, že mák zaujímá 56 hektarů a oves kolem 70 hektarů. Asi 60 hektarů firma osévá ozimou pšenicí a více než 80 hektarů ozimým ječmenem.
Tichý doplnil, že letošní sklizeň byla výnosově průměrná, i když odhady byly vyšší. Průměrný hektarový výnos řepky dosáhl 3,1 tuny a obiloviny 6,2 tuny. Pěkný výnos zaznamenali u ovsu, a to 5,6 tuny z hektaru. Horší situace je s výkupními cenami. „Loňský rok se absolutně nenaplní. Už teď máme informace, že se cena krmného obilí tlačí pod pod 3000 korun za tunu. Možná se vrátí doba, kdy se zase vrátíme k topení touto plodinou,“ doplnil. Výnos maku pak Tichý odhaduje na kolem sedmi tun z hektaru. Stejně jako u obilí i u maku cena po sklizni klesá.
Připomněl, že od roku 2003 na 20 hektarech zkoušeli pěstovat také šťovík pro energetické zpracování. Podle Tichého je však i tato plodina poměrně náročná, takže samotné její pěstování je dost nákladné a příliš se ekonomicky nevyplatí. Navíc váznul odbyt produkce biomasy. Proto s pěstováním šťovíku v roce 2007 skončili. Dále v Záměli už třetím rokem zkoušejí pěstovat chrastici rákosovitou na biomasu. „U ní však zatím je také problém zajistit odbyt,“ poznamenává.
Potíže s mlékem
Klesající ceny se nevyhýbají ani živočišné výrobě, která tvoří polovinu tržeb z celkového obratu farmy. Od nerentabilního chovu prasat společnost sice ustoupila již před lety, ale ani chov skotu s tržní produkcí mléka není bez potíží. Její představitelé se hlavně obávají stále klesající ceny mléka. Farma vloni sice prodávala mléko za průměrnou realizační cenu 9,21 koruny za litr. V současnosti se projevují snahy odběratelů snížit výkupní cenu ještě pod osm korun za litr, což je podle Tichého již neúnosné. Už současná realizační cena 8,55 koruny již není zisková, podotýká.
Podle něj nebylo jednoduché ani najít stálého solidního odběratele. Původně farma dodávala mléko mlékárně v Opočně. „Tam nám v roce 1997 řekli, že mají mléka hodně, a že ho od nás nebudou brát. Tak jsme šli do Nového Bydžova,“ říká s tím, že dosud jsou členy mlékařského družstva Bydžovsko, které bylo založeno při mlékárně Promil Nový Bydžov. Přestože tato mlékárna byla zmodernizovaná, v roce 2005 zkrachovala. Nespadla však do konkurzu, ale koupil ji Alimpex, takže se částečně se svými dodavateli vypořádal. „Stejně jsme ale přišli o 1,5 milionu korun, i když 45 procent pohledávky jsme dostali od Alimpexu zaplacené,“ podotýká. Podnikům, dodávávajícím do Bydžova se pak nabídla mlékárna Műller Sachsen Drážďany, že pokud mu někdo z této oblasti bude chtít dodávat, tak od něho bude brát mléko. „Většina dodavatelů, kteří dodávali do Bydžovské mlékárny tak skončilo u něj,“ konstatuje Tichý s tím, že často se ozývají nesouhlasné hlasy, proč zemědělci vyvážejí do ciziny. „Od té doby, co tu dělám, byli jsme u dvou českých mlékáren a s oběma to dopadlo špatně, tak po mně nikdo nemůže chtít, abych šel zase do mlékáren, kde je český vlastník, i když je to relativní – která mlékárna ještě má českého vlastníka,“ prohlašuje předseda představenstva.
Farma chová na 500 kusů skotu českého strakatého plemene. Zdejší kravín s vazným ustájením pro 178 kusů dojnic z roku 1966 byl v roce 1996 zrekonstruován. Jeho kapacita byla rozšířena na 320 kusů, má volné ustájení s lehacími boxy, které se individuálně zastýlají. Součástí objektu je rybinová dojírna pro dvakrát deset kusů a v provozu jsou dvě chladící nádrže na mléko s kapacitou pět tisíc a 2,5 tisíce litrů. Telata se odchovávají celoročně ve venkovním prostoru v boudičkách. Průměrná užitkovost je 6800 litrů na kus za rok. Produkce mléka v kvótovém roce 2007 - 2008 představovala 1,67 milionu litrů, roční kvóta tak byla o deset procent překročena. „Vzhledem k tomu, že stát kvótu nenaplnil, nehrozí mu sankce, takže sankce nehrozí ani nám,“ podotkl. Vedení uvažuje, jestli za nějaký ten rok nepostavit nový kravín s kapacitou přibližně 400 kusů. „K tomu bychom chtěli využít podporu z Programu rozvoje venkova,“ poznamenal. Podle něj ale všechno záleží na tom, jak se bude vyvíjet cena mléka.
Vrásky představitelům zámělské společnosti přidělává i v současné době povinné plošné očkování proti katarální horečce ovcí. „Absolvovali jsme první fázi, naočkovali jsme téměř 470 ks dobytka, ale ví se, že za tři neděle se má přeočkovávat a za šest měsíců znova. Už máme zprávy, že nebude zájem o prodej dobytka do ciziny, protože zahraniční dodavatelé se obávají případných reakcí. Bude to zřejmě podobné jako ozdravování od IBR. Kdo měl ozdravovaný chov, měl problém se zpeněžením“ míní předseda představenstva.
Mladí o zemědělství nestojí Farma Tichý a spol., a.s., vznikla v roce 2000 transformací původního sdružení fyzických osob Pavel Tichý SHR Záměl. Nová a.s. vznikla z důvodu větší právní a ekonomické síly a lepší ekonomické stability. Má sedm akcionářů, většina z nich je ve firmě i zaměstnána. Celkem podnik zaměstnává 23 pracovníků s věkovým průměrem 47 let. Farma hospodaří v pronajatých nemovitostech, které jsou především tvořeny odchovnou mladého dobytka v Doudlebách nad Orlicí, seníkem, skladovací halou na uskladnění vypěstované produkce obilovin a máku, sklady osiv a hnojiv, posklizňová linka na obiloviny v Merklovicích. Farma je vlastníkem kravína ve středisku Záměl.
Tichý připomněl, že farma se od roku 2004 stala školním závodem pro vyšší odbornou školu, střední odbornou školu a střední odborné učiliště v Kostelci nad Orlicí. „Snažíme se studentům nabídnout možnost poznat, jak to chodí v zemědělském podniku. Sledují například dojení a přípravu krmných dávek v živočišné výrobě. V rostlinné produkci se účastní různých agrotechnických nebo sklizňových prací,“ vyjmenovává. Ačkoliv by se na první pohled zdálo, že farma tak nemá nouzi o mladé pracovníky, opak je pravdou. „Dosud jsme nezískali žádného mladého absolventa této školy,“ říká předseda představenstva. Podle něj není tajemstvím, že 90 procent studentů není na této škole pro to, že by chtěli v budoucnu pracovat v zemědělství. Pro ně je důležité, aby si udělali maturitu. „Řada z nich dokonce ani nezakrývá, že o zemědělství nemá zájem,“ dodal Pavel Tichý, který je nejen předsedou představenstva a.s. Farma Tichý a spol., ale zároveň i předsedou Místní akční skupiny Vyhlídka o.s.. Zemědělci v ní mají výrazné zastoupení. Z 15 členů tohoto občanského sdružení je devět zemědělských subjektů. Podle něj zpracovávaná strategie území MAS Vyhlídka s názvem Venkov – náš společný domov si klade za cíl podporovat udržení zemědělství na venkově a zároveň znovuosídlení a oživení obcí Orlických hor. V roce 2006 MAS Vyhlídka o.s. uspěla s připravovanými projekty v Programu Leader ČR, což umožnilo rozdělit mezi pět projektů celkovou dotaci 2,7 milionu korun. Jednotlivé projekty byly zaměřeny na stavební, technologické a strojové vybavení k rozvoji zemědělské činnosti, pěstování a využívání obnovitelných zdrojů a údržbě krajiny, informoval Pavel Tichý

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down