Při čtení internetových stránek, kde někteří „poradci na výživu“ předkládají spotřebitelům svá doporučení, je třeba být obezřetný, varuje mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. Doporučuje vodítko, kdy nestačí pročítat diskusi, většinou laiků, ale především si všímat slovníku. Spotřebitel by měl zbystřit, když se zpochybňuje účinnost státních dozorových orgánů.
Každý by si měl podle Dubna uvědomit, že odkazy na různé rozbory výrobků vypracované v zemích mimo Evropskou unii vychází ze zcela odlišné situace v dotyčných zemích, tedy z jiných předpisů. Pozor je také třeba dát na zpochybňování zdravotní nezávadnosti českých výrobků či surovin. A také na to, že na konci zdánlivě vědeckého rozboru, kde chybí argumenty, jsou propagovány „jiné“ výrobky.
Jako příklad uvedl Duben závěry jednoho rádoby poradce, kterého raději nejmenoval, který znevažuje požívání mléka a mléčných výrobků. Uvádí, že mléko není vhodné vůbec požívat, neboť mimo jiné obsahuje rezidua antibiotik a hormonů s tím, že tomu veterinární dozor nedokáže zabránit. „A to je nehorázná lež,“ ohradil se Duben. Podle něj stačí navštívit webové stránky Státní veterinární správy (www.svscr.cz), kde se každý může přesvědčit o opaku. Například je na nich ke stažení publikace Kontaminace potravních řetězců cizorodými látkami (pod Dokumenty a publikace – přehled podle let), ze které je zřejmé, že státní veterinární dozor pečlivě sleduje všechna rezidua cizorodých látek, zejména těžké kovy, PCB, antibiotika i hormony. Všechny výsledky vyšetření jsou hluboce pod povoleným limitem (v podstatě na hranici detekovatelnosti). Antibiotika se smějí používat pouze z léčebných důvodů a například zmíněné mléko léčených krav se nesmí do mlékáren dodávat. Hormony se u nás používat při krmení hospodářských zvířat vůbec nesmí na rozdíl třeba od USA. O tom, jak u nás funguje veterinární dozor, je možné se také přesvědčit na odkaze „Výsledky kontrol“ na stránkách Státní veterinární správy.
Jak dále sdělil Duben, na konci svého psaného projevu na internetových stránkách dotyčný poradce propaguje jako alternativu k „potupenému“ kravskému mléku rostlinná mléka. Taková náhrada je podle Dubna zajisté možná, ale raději po konzultaci s humánním lékařem, například z důvodu alergie. Ovšem za předpokladu, že jde o výrobek kontrolovaný mimo jiné například na přítomnost toxinů plísní, které velmi snadno napadají například sóju, ze které se taková „mléka“ vyrábí, poznamenal mluvčí.*
