Biomasa využívaná k výrobě energie je v Evropské unii považována za významný obnovitelný zdroj. Pro jeho využívání musí být stanovena jasná pravidla, která zajistí produkci v souladu s ochranou životního prostředí. Tato skutečnost byla jedním z hlavních důvodů pro zavedení tzv. kritérií udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny.
Kritéria udržitelnosti biopaliv byla schválena Evropským parlamentem a radou v rámci klimaticko-energetického balíku v prosinci 2008 a jsou vymezena ve směrnicích 2009/28/ES, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES a také směrnici 2009/30/ES, kterou se mění směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu a motorové nafty.
Hlavním cílem kritérií udržitelnosti je zajistit, aby při výrobě biopaliv nebylo vyprodukováno více skleníkových plynů, než kolik bude ušetřeno při jejich spotřebě a dále, aby suroviny pro výrobu těchto biopaliv nebyly pěstovány jiným než trvale udržitelným způsobem. To znamená, že např. etanol z Brazílie vyrobený ze surovin vypěstovaných na plochách původního deštného pralesa a dovezený do EU prostřednictvím tankerů využívajících k pohonu fosilní paliva nemůže principiálně uvedená kritéria udržitelnosti splnit. Je možno říci, že kromě ekologického přínosu kritérií udržitelnosti by mělo dojít při jejich naplňování i k nepřímé podpoře domácí či regionální produkce, jako jedné ze zásad k přírodě šetrného využívání zdrojů.
Směrnice 2009/28/ES zároveň stanovuje cíl zajistit, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů ve všech druzích dopravy v roce 2020 činil alespoň 10 % konečné spotřeby energie. Obnovitelným zdrojem v dopravě tedy nemusí být jen biopaliva, i když ta převažují, ale také např. využití elektřiny, vodíku atd. (pouze pochází-li z obnovitelných zdrojů).
K tomu, aby mohla být využitá biopaliva započtena do plnění cíle směrnice, musí splnit zmíněna kritéria, což v praxi znamená, že biopaliva:
n nesmí být vyrobena ze surovin pěstovaných na půdě s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti (původní les a jiné zalesněné plochy, oblasti určené zákonem nebo příslušným orgánem k účelům ochrany přírody, vysoce biologicky rozmanité travní porosty),
n nesmí být vyrobena ze surovin získaných z půdy s velkou zásobou uhlíku (mokřady, souvisle zalesněné oblasti),
n nesmí být vyrobena ze surovin získaných z půdy, která byla v lednu 2008 rašeliništěm.
Uvedená biopaliva musí v rámci kritérií navíc vykazovat úsporu skleníkových plynů ve výši alespoň 35 % v rámci celého životního cyklu, přičemž od roku 2017 bude tato minimální hodnota dále navýšena. Do sumy skleníkových plynů se nezapočítává jen CO2, ale i N2O a CH4. V současné době se připravuje přesná metodika výpočtu úspor skleníkových plynů. Je třeba zdůraznit, že se nejedná o další nové požadavky na pěstitele zemědělských komodit či výrobce biopaliv, protože současné pěstební postupy i výrobní technologie biopaliv v podmínkách ČR, ale i EU podmínku snížení emisí o 35 % již splňují.
Zemědělské komodity vypěstované v EU a použité pro výrobu biopaliv a biokapalin musí být navíc produkovány v souladu s požadavky na dobrý zemědělský a environmentální stav. Tuto podmínku standardně splňují všechny zemědělské subjekty, které dostávají přímé platby. Pokud členské státy udělují finanční dotaci na uplatňování biopaliv, mohou být do této podpory zahrnuta opět jen biopaliva splňující kritéria.
Certifikace udržitelnosti produkce
Pro účely prokázání souladu s kritérií udržitelnosti musí členské státy zavést systém certifikace biopaliv a surovin pro jejich výrobu. Příprava systému certifikace probíhá v současné době ve všech členských státech, v ČR se na jeho přípravě podílí ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s ministerstvem zemědělství.
Systém, který bude v ČR zaveden, vychází v základních rysech ze systému německého a certifikáty udělené producentům budou uznávány v ostatních členských státech. Základním prvkem německé varianty je ten princip, kdy certifikační orgán schválený ministerstvem uděluje certifikáty všem článkům dodavatelského řetězce. Tyto certifikáty se vydávají na dobu určitou – 1 rok. Poslední článek řetězce – dodavatel biopaliv (výrobce, respektive prodejce) vystaví tzv. doklad udržitelnosti, který deklaruje dodržení kritérií a předepsanou úsporu emisí skleníkových plynů od pěstování suroviny až po konečný produkt. Certifikační orgán následně kontroluje jednotlivé články. V případě zjištění nesrovnalostí nebo porušení podmínek pro udělení certifikátu neprodlouží dobu platnosti certifikátu. Takto postižený článek řetězce pak nemůže opatřit svůj produkt certifikátem a žádný další odběratel nebude chtít od takového subjektu biomasu nebo biopalivo odebírat.
Současný stav v přepravě osob a nákladů v moderní společnosti charakterizovaný nadměrným využíváním omezených fosilních zdrojů není v této podobě trvale udržitelný. Přiměřené používání ekologicky a efektivně vyrobených biopaliv jak domácího původu, tak dovážených je rozumnou cestou k budoucímu zásobování energií a ochraně klimatu. Při dodržení těchto podmínek zcela určitě nepřispívají biopaliva k ničení životního prostředí ani cenovým výkyvům na trzích s potravinami. Jak biopaliva tzv. první, tak i druhé generace budou hrát důležitou roli při budoucím řešení mobility v závislosti na oblasti použití a dosaženém stupni technického rozvoje. K tomu je zapotřebí především stabilní politická situace, která by zajišťovala jistotu plánování rozvoje a investic, mezioborový výzkum a inovace, spolupráci mezi veřejnou správou a průmyslem, stejně jako otevřenou diskusi veřejnosti.
Udržitelnost produkce biopaliv je předpokladem pro naplnění očekávaných přínosů, tedy snižování závislosti na fosilních zdrojích a ochrany klimatu, současně je však nutným předpokladem uplatnění na trhu.
Klíčové informace
- Aplikace kriterií udržitelnosti v rámci podpory rozvoje trhu s biopalivy posílí pozitivní vliv na možnosti regionálního rozvoje, vývozní možnosti, sociální soudržnost a možnosti zaměstnání, zejména pokud jde o malé a střední podniky.
- Kritéria udržitelnosti splní svůj cíl, pokud přispějí ke změnám chování účastníků trhu a zamezí využívání biopaliv, která nejsou produkována v souladu s těmito principy.
- Udržitelnost produkce biopaliv je předpokladem pro naplnění očekávaných přínosů, tedy snižování závislosti na fosilních zdrojích a ochrany klimatu, současně je však nutným předpokladem uplatnění na trhu.
Ing. Marek Světlík
Ministerstvo zemědělství ČR
oddělení obnovitelných zdrojů energie a environmentálních strategií
