22.04.2007 | 10:04
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Kritéria veřejného zájmu u půdy

Půda je zvláštní vícefunkční kategorií v národním hospodářství. Na jedné straně přetrvává její funkce výrobní, je výrobním prostředkem i předmětem vlastnictví a tudíž i zbožím, na druhé straně se stále více uplatňuje funkce půdy jako přírodního zdroje a složky životního prostředí s ekologickým posláním především pro vodní režim krajiny.

Nesmíme zapomenout ani na kulturně historickou funkci, neboť půda je také územím státu a domovem pro obyvatelstvo. Z toho vyplývá, že vlastnictví půdy a nakládání s ní je natolik spojeno s veřejnými zájmy, že státní dohled na hospodaření s půdou i určitý stupeň regulace za účelem ochrany veřejných zájmů je nezbytný.
Veřejnými zájmy jsou především zájmy ekologické, zvláště vodohospodářské, ale i kulturní a sociální zájmy s vazbami na rovnoměrný rozvoj všech regionů státu. V něm může například regulace prodeje státní půdy (resp. omezení prodeje, případně zatížení veřejným břemenem) sehrát svou úlohu. V poslední době rozvířila veřejné mínění snaha vlády o usnadnění prodeje (státní) půdy cizincům.
Dosavadní zákon o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby (č. 95 / 1999 Sb.) stanoví, které pozemky nelze převádět, ale nezabývá se dalšími aspekty veřejného zájmu o půdu, která popřípadě i spadá do kategorie převoditelné půdy. Tyto veřejné zájmy lze uplatnit formou podmínky (veřejného břemene) při převodu státní půdy na jiné subjekty. I v tom případě, že půjde o zemědělské využití, je nutné, aby stát pojistil ochranu veřejného zájmu, kterým je ochrana trvalé produkční schopnosti půdy (ochrana před jiným než biologickým využitím). Tento veřejný zájem bude třeba legislativně ochránit i při převodu státní půdy do soukromého vlastnictví a při výrobě soukromých statků na ní. V některých regionech bude třeba uchovat státní půdu jako strategickou rezervu pro potenciální zemědělské využití v budoucnu nebo pro určitou manipulaci ve veřejném zájmu (např. výměnu pozemků).
Kromě výrobních a ekologických funkcí půdy je třeba zohlednit i funkci kulturně historickou. Půda je státním územím a podstatou státní svrchovanosti. Váže se k historii národa a má význam pro jeho svébytnost, což potvrdilo národní obrození, jehož kořeny byly ve venkovském obyvatelstvu pracujícím na půdě. Půda je i archivem přírodního a civilizačního vývoje.
Tuto funkci půdy je třeba též zohlednit při diskutovaném prodeji půdy cizincům. Prodej alespoň státní půdy cizincům by se za daných podmínek neměl uvolňovat. I v rámci EU bude třeba chránit vlastnictví půdy českými subjekty (viz historickou funkci půdy – půda je státním územím a znakem svrchovanosti státu). S případným dílčím uvolněním by bylo možno uvažovat teprve po dostatečně dlouhém přechodném období a vázat je na plnou konsolidaci ekonomiky ČR a na vyrovnání ceny půdy vůči ostatním zemím EU. Podobně postupuje i Polsko a Maďarsko.

Kritéria pro uplatnění celospolečenského zájmu o nakládání s půdou:

1. Půda nejvyššího státního zájmu (státní půda nesmí být převedena resp. prodána)

v ochranném pásmu vodárenských nádrží a vodárenských toků I. stupně a v ochranném pásmu léčivého zdroje
v I.stupni pásma hygienické ochrany (PHO)
v národním parku, národní přírodní rezervaci, přírodní rezervaci, na území národní přírodní památky nebo přírodní památky
uvnitř komplexu ochranných lesů nebo lesů se zvláštním určením
na území určeném územním plánem k zástavbě (urbanistické, komunikací a jiných liniových či plošných staveb)
v územním systému ekologické stability
na pozemcích určených schválenými komplexními pozemkovými úpravami k jinému než zemědělskému produkčnímu účelu
ve vojenském újezdu
jde-li o státní půdní rezervu v daném regionu (státní půdní rezervou navrhujeme nejméně 10% resp. nejméně pět tisíc hektarů z původní výměry volné státní půdy v regionu, resp. celou výměru pokud nepřesahuje pět tisíc hektarů po odečtení shora uvedených případů), půdní rezerva ve státním vlastnictví je určena pro možnost výměny nebo jiné manipulace ve veřejném zájmu v budoucnu.

2. Půda zvýšeného státního zájmu (státní půda může být privatizována za současného výrazného omezení využívání veřejným břemenem).

Jde zejména o tyto případy :
pozemek leží v II.stupni pásma hygienické ochrany vod (PHO) nebo v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) nebo v II. stupni ochranného pásma vodárenských nádrží a vodárenských toků
pozemek leží v chráněné krajinné oblasti (CHKO) nebo v chráněné krajinné památkové zóně nebo na území přírodního parku
Veřejné břemeno v obou shora uvedených případech uloží výhradně biologické využití a to většinou pouze alternativními způsoby zemědělství ve smyslu ochrany ekologických funkcí půd, ochrany hydrosféry a podle charakteru veřejného zájmu v dané oblasti.
lesní půda a půda uvnitř lesních komplexů (ochrana dle ustanovení lesního zákona)
půda v oblasti se sociálními problémy (vysoká míra nezaměstnanosti v regionu, nebezpečí vylidňování, ohrožení státní bezpečnosti)
Veřejné břemeno se v tomto případě zaměří na hlavní celospolečenský zájem (zájmy) v daném regionu. Státní půdu doporučujeme převést jen na české subjekty a předkupní právo si podrží stát.

3. Půda obecného celospolečenského zájmu (státní půda může být privatizována s věcným břemenem určeným obecným celospolečenským zájmem)

Obecným státním zájmem zde rozumíme, že půdu lze využívat pouze biologickým způsobem k zemědělské produkci (zahrnuje půdy I. a II. stupně ochrany zemědělského půdního fondu) a musí být uchovány její produkční a ekologické funkce.
Státní půdu doporučujeme převést jen na české subjekty a předkupní právo si podrží stát.

4. Půda s nižší produkční schopností, nezatížená věcným břemenem ve veřejném zájmu (lze připustit i jiné hospodářské využití než k zemědělské produkci, státní půdu lze privatizovat).

Většinou jde o půdy zahrnuté do půd méně úrodných (LFA).

Uvedené zásady mají obecnou platnost. Pro půdu ve vlastnictví státu přitom navíc platí, že stát má nejen větší možnosti nakládání s půdou regulovat, ale i aktivní příležitost půdní politikou prosazovat celospolečenské zájmy.

(Tento materiál byl zpracován v širším znění v rámci projektu NAZV č. QC 0241 ve Výzkumném ústavu meliorací a ochrany půdy v Praze v roce 2002, koordinátorem projektu byl Ing. Zdeněk Vašků, CSc)

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down