
Kříženci psů a vlků se objevují napříč Evropou včetně České republiky. Evropské státy nedostatečně předcházejí riziku křížení, vyplývá z nové mezinárodní studie publikované v časopise Biological Conservation. Podílelo se na ní 37 odborníků z různých institucí včetně Mendelovy univerzity v Brně, oznámil její mluvčí Filip Vrána.
Vlci a psi za určitých podmínek mohou zplodit životaschopné potomky. Pokud by ke křížení docházelo opakovaně ve vysoké míře, hrozila by vlčí populaci genetická kontaminace. Díky ochraně se vlci v posledních letech rozšiřují po celé Evropě, a dostávají se tak do prostředí ovládaného člověkem. Častěji přicházejí do kontaktu i se psy. V ČR je riziko křížení relativně nízké kvůli menšímu počtu toulavých psů. "Je mu však třeba i u nás věnovat pozornost," uvedl Miroslav Kutal z Mendelovy univerzity, vedoucí programu Šelmy v Hnutí DUHA. Odborníci v ČR křížence vlka a psa pozorovali ve volné přírodě v roce 2016 a jeho přítomnost pomocí fotopastí monitorovali do dubna 2017. Průzkum ukázal, že většina evropských zemí se stabilní vlčí populací nemá vypracovány zásady pro účinné a včasné řešení problému hybridizace a zpravidla ani neprovádí žádná preventivní opatření. K rozpoznání kříženců využívají genetické analýzy. Postupy a nástroje různých laboratoří a států se však liší, což komplikuje srovnání výsledků. Vzhledem k tomu, že vlci často překračují státní hranice, standardizace testovacích postupů je podle autorů studie důležitá. Podle Kutala jsou nutné i legislativní změny. "Součástí evropských a vnitrostátních právních předpisů by se měla co nejrychleji stát jasná, praktická vodítka, jak předcházet křížení vlků a volně žijících psů," uvedl Kutal. Varoval ale před tím, aby se z kříženců psů a vlků stala lovná zvěř.*