Krkonošský národní park (KRNAP) vloni vytěžil výrazně více kůrovcového dřeva než v minulých letech. Důvodem byla především větrná kalamita na podzim roku 2017 a následné šíření kůrovce v době zpracovávání kalamity. Naopak roční celkový objem těžby dřeva byl 86 145 krychlových metrů dřeva, což je oproti roku 2017 pokles o 14 procent. Poskytnuté údaje k letošní těžbě dřeva jsou za období od 1. ledna do 26. listopadu.
Mluvčí národního parku Radek Drahný pro ČTK uvedl, že přestože problémy s kůrovcem byly letos v Krkonoších větší než v minulých letech, nelze to označovat za kalamitu. "V dlouhodobém pohledu se jednalo procentně o druhý nejhorší rok od roku 1994, kdy Správa KRNAP převzala právo k hospodaření v lesích. Objem těžeb kvůli kůrovci dosahoval 53 procent z celkové nahodilé těžby. V roce 2017 to bylo 25 procent," uvedl Drahný. Těžba kůrovcového dřeva byla vloni do konce listopadu 32 599 krychlových metrů, zatímco za celý rok 2017 šlo o 5275 metrů krychlových. "Přesto se nejedná o abnormální situaci, objem primárně napadených stojících stromů tvořil jen asi 13 procent z celkového objemu nahodilých těžeb, zbývající část byla sekundárně napadená hmota ze živelné kalamity v průběhu zpracování," sdělil Drahný.
Krkonoše mají v boji s kůrovcem v porovnání s podhorskými oblastmi tu výhodu, že na horách je chladněji, je tam vlhčí klima a že se daří obnovovat tradiční vícegenerační a vícedruhové lesy. Kůrovec neboli lýkožrout smrkový je přirozenou součástí přírody a cílem není ho vyhubit, ale předcházet jeho přemnožení. Největší polomy za poslední dobu zasáhly Krkonoše v říjnu 2017, kdy vichřice Herwart bezprostředně poničila asi 14 000 metrů krychlových dřeva. V dalších týdnech a měsících se k tomu přidaly následné škody, které by ale bez poškození porostů Herwartem nenastaly.*
