20.05.2011 | 10:05
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Krok k prosazení pozice

Prvním krokem k nastavení systematické spolupráce mezi českou administrativou, nevládními organizacemi a europoslanci k prosazení společné pozice v jednání o budoucí společné zemědělské politice bylo jejich setkání, které se koncem dubna uskutečnilo v Praze. Podle ministra zemědělství Ivana Fuksy tento materiál bude totiž schvalovat Evropský parlament. „Myslíme si, že jsme v začátku nastartovali poměrně dobře,“ uvedl Fuksa s tím, že diskuse by se měly v polovině letošního roku přiblížit k paragrafovému znění.

Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba považuje setkání za velmi důležité, protože je první tohoto typu. Význam akce, na níž byla europoslancům představena pozice ČR v oblasti zemědělství, potvrdil i viceprezident Agrární komory ČR Bohumil Belada. Veleba připomněl, že po vstupu ČR do EU se začal zmenšovat rozměr českého zemědělství. „Pokud bychom špatně vyjednali naše požadavky v rámci reformy, tak bych další vývoj neviděl dobře,“ prohlásil s tím, že čeští zemědělci se nacházejí v nejdůležitějším období, které rozhodne o jejich dalším osudu. Ministr ve svém projevu poukázal na nebezpečí zastropování přímých plateb u velkých podniků. „Jestliže by platila nějaká z představených variant, znamenalo by to poškození českého zemědělství v rozmezí šesti až 12 miliard korun ročně,“ podotkl. Podle něj je to pro ČR naprosto nepřijatelné. Připomněl, že po intenzivních jednáních se České republice podařilo získat silnou blokační minoritu. „Nicméně teď je důležité, abychom zkoušeli dostat na svoji stranu i poslance z jiných zemí, například Španělska nebo Portugalska, které s námi nejsou na jedné lodi,“ podotkl. Diskuse se v Bruselu rozvířila i nad ozeleňováním společné zemědělské politiky. Pokud by se jednalo o střídání plodin, jak bylo nadneseno, není to podle ministra u nás nic nového. „Jsou ale země, kde farmáři na pronajatých pozemcích nehospodaří tak, že půdu šetří, ale chtějí ji pouze vytěžit,“ poznamenal. Veleba konstatoval, že zemědělci své požadavky shrnuli do šesti bodů. K nim se mimo jiné řadí odmítnutí zastropování a degresivity plateb. Výše plateb pro zelenou vrstvu by neměla převyšovat deset procent celkového objemu přímých plateb. „Jsme si jisti, že současné environmentální normy EU jsou naprosto dostačující,“ míní. Důležité je podle Veleby rovněž udržení článku 68. V případě, že by země EU-15 prosadily další přechodné období, je důležité, aby nově přistupující státy získaly nějaký benefit a i po roce 2014 by měla obálka na Program rozvoje venkova pro Českou republiku zůstat na současné úrovni. Předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský upozornil, že čeští zemědělci dostávali mnohem nižší podpory ve srovnání s kolegy v původních evropských zemích. Přesto zemědělské podniky modernizovaly, ale máme dvakrát větší zadlužení na hektar, než má průměr EU-27. „To se promítá do toho, že máme jednu třetinu aktiv na hektar proti průměru EU 27. To jsou důvody, proč nemůžeme promeškat vyjednávání o politice po 1. lednu 2014,“ zdůraznil. Podle něj jde o zdroje, které určí další rozvoj produkce a soběstačnost země. Předseda sněmovního zemědělského výboru Pavol Lukša ve svém vystoupení rovněž uvedl, že bychom měli prosazovat zachování stávajících výdajů na společnou zemědělskou politiku. Místopředseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Ladislav Skopal připomněl otázku zvyšujících se dovozů a nerovných podmínek mezi starými a novými unijními zeměmi. Předseda senátního výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Jan Hajda poznamenal, že příznivé pro zemědělce je růst cen komodit. „Musíme jasně deklarovat to, že budeme vyrábět potraviny,“ řekl. Také potravináři podle ředitele úřadu Potravinářské komory ČR Tomáše Kreutzera stojí za požadavky zemědělců. Podle europoslance Jana Březiny je prosazení zájmů českých zemědělců otázkou dlouhého boje, ale podle něj čeští europoslanci ho mohou ovlivnit. „Je však potřeba udržet pozornost do posledního okamžiku, dokud to nebude černé na bílém,“ prohlásil. Podobný názor měli i další zúčastnění europoslanci ,mezi nimiž byli Olga Sehnalová, Richard Falbr či Pavel Poc.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down