V uplynulých dnech se o malinký kousek pokročilo v přípravě lihobenzinovém programu. Do druhého kola soutěže o licenci na výrobu bioetanolu postoupilo osm zájemců, z nichž zřejmě někdy v létě vzejde nejvýše pět vítězů. Ve sněmovně prošel prvním čtením vládní návrh novely zákona o lihu, který má vytvořit právní podmínky pro výrobu bioetanolu a jeho přimíchávání do pohonných hmot.
Z dvanácti uchazečů zařazených do prvního kola výběrového řízení na rozdělení roční kvóty dva miliony hektolitrů bioetanolu na léta 2007 až 2012 vybrala hodnotící komise osm subjektů. Na užší seznam potenciálních producentů biolihu se dostala společnost Aliachem ze skupiny Agrofert Holding, která chce bezvodý kvasný líh vyrábět v pardubickém závodě Synthesia v Semtíně. V prvním kole uspěla také firma ADW Bio Sedlec, která má provozovat lihovar v Krahulově na Třebíčsku. Ve Vřesové na Karlovarsku hodlá bioetanol vyrábět akciová společnost Chebio. V Býšově u Temelína chce obilí pálit na líh Jihočeský zemědělský lihovar. Mezi osmi postupujícími zájemci jsou dále kolínská firma Biopal, SWP Trading, která chce postavit nový závod v průmyslové zóně Ostrava-Mošnov, brněnská společnost Korfil, jež má provozovat výrobnu v Hustopečích na Břeclavsku, a akciová společnost Citronelle se sídlem v Praze, která se připravuje na produkci bioetanolu v Kralupech nad Vltavou. V soutěži neuspěly kupříkladu společnost Cukrovary TTD, teplická firma Vodohospodářské stavby, která plánuje výrobu bioetanolu v Přestanově na Ústecku. Výběrová komise dál nepustila projekt Východočeského bioenergetického sdružení Pardubice, za nímž stáli zemědělci zapojení v Odbytovém hospodářském družstvu Pardubice a východočeské divizi Mlecoopu. Do tendru se vůbec nehlásila mostecká firma N&S&N Consultants, která má už v červnu začít stavět nový lihovar v Litvínově. Odbyt má údajně smluvně zajištěný mimo území České republiky.
Patronát nad výběrovým řízením má ministerstvo životního prostředí (MŽP), které si vyhradilo právo bez udání důvodu měnit předběžně stanovené termíny. Celý tendr se oproti plánům protahuje. Původní datum pro zaslání výzvy k účasti ve druhém kole bylo stanovené na 1. března, přitom uzávěrka prvního kola byla nakonec až 6. května. Nejen investoři, kteří mají od začátku roku 2007 zahájit výrobu bioetanolu, ale i zemědělci, jež by si už měli zajišťovat vhodná osiva pro podzimní setí, by rádi věděli, na čem jsou.
Ministr zemědělství Petr Zgarba chápe využití obnovitelných zdrojů energie jako jednu z priorit současné i budoucí agrární politiky. Do protahující se soutěže o licence na bioetanol se však nemíní vměšovat. Skutečnost, že výběrové řízení je v gesci MŽP, ještě neznamená, že ministerstvo zemědělství přepustilo program výroby bioetanolu Ambrozkovu resortu, poznamenal Hugo Roldán z tiskového oddělení MZe. „Jde o výsledek dohody mezi oběma ministerstvy vyplývající z faktu, že dopad budoucího plošného přimíchávání biolihu do benzínu bude mít vliv v první řadě na životní prostředí,“ dodal Roldán.
Ambrozkův úřad má rozdělit licence na bioetanol a vybraným držitelům tak cosi zaručit. Pro nějaké garance, a už vůbec ne odbytu, však zatím nemá legislativní oporu. Průtahy v tendru, které ohrožují spuštění programu od ledna 2007, tudíž mohou podle některých názorů souviset i s tím, že čeká na schválení novely zákona o lihu, což může být nejdříve někdy na podzim. Neméně zásadní je notifikace programu ze strany Evropské unie, o niž Česká republika požádala ve druhé polovině dubna.
Poslanci minulou středu pustili předlohu novely zákona o lihu se současným doplněním živnostenského zákona do druhého čtení. Předtím ho projednají zemědělský a hospodářský výbor. Vláda se však neshodla na navrhované úpravě zákona o spotřebních daních. Ministerstvo zemědělství chtělo, aby vratka spotřební daně se vztahovala jen na líh vyrobený v tuzemsku z českého obilí. Podle týdeníku Euro ale ministerstvu financí vadil rozpor s komunitárním právem a argumentovalo, že nelze takové věci zavádět do našeho právního řádu před notifikací.
Ve sněmovně proti vládnímu návrhu novely zákona o lihu hlasovali pouze občanští demokraté. Poslanec Martin Říman, stínový ministr dopravy ODS, neúspěšně navrhoval její vrácení vládě. Požadoval, aby kabinet předložil analýzu dopadů celého projektu na českou ekonomiku. „Tento špás v řádech miliard korun ročně zaplatí daňoví poplatníci, ať už v ceně pohonných hmot nebo ve výdajích státního rozpočtu na přímé či nepřímé dotování výroby tohoto paliva,“ prohlásil. Podle poslance Miloslava Kučery jde o rozdání státních peněz na podnikatelské zájmy finančních skupin. „Nikdo ze zemědělců si na program ve výběrovém řízení nesáhl, ač se o to snažili,“ poznamenal.
