Kterak čerta ďáblem možno vyháněti

Snaha snížit závislost na dovážených energetických surovinách, omezit využívání fosilních zdrojů a snížit emise skleníkových plynů vede zejména evropské státy k masivní podpoře obnovitelných zdrojů energie. Na německém i našem příkladu se však ukazuje, že všechno není tak růžové a výhodné, jak se někdy a někomu jevilo.

Úspěchy, za jaké se vydává vysoký podíl energie z obnovitelných zdrojů, však mohou být vykoupeny neúměrně vysokými náklady. Na alarmující situaci v sousedním Německu upozornil jeho ekonomický ústav RWI. Ten tvrdí, že to, co Německo prezentuje ve světě jako obrovský úspěch, dosáhlo za neúměrně vysoké zatížení své ekonomiky. Jde o systém, který přejala i Česká republika. Podle RWI však přináší jen masivní náklady a nemá téměř žádný pozitivní dopad na snižování emisí, zaměstnanost či inovace. Pokud se úspěch měří podílem elektřiny z obnovitelných zdrojů, pak je třeba říci, že Německo se opravdu činí. Kapacita jeho větrných elektráren byla loni druhá největší na světě, hned po USA. V případě kapacity solárních elektráren bylo Německo na prvním místě. Podíl elektřiny z OZE se Německu podařilo v tomto desetiletí zdvojnásobit asi na 15 procent.
Platí odběratel
A jak úspěšný německý systém funguje? Německo ze zákona každoročně určuje výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE) a zaručuje jejich platnost na 20 let. Nejvýhodnější ceny má solární elektřina, a to nyní 43 eurocentů za kilowatthodinu. Pro srovnání: jde o více než osminásobek tržní ceny elektřiny na burze. I když větrné elektrárny také nepřicházejí zkrátka, výkupní cena jimi produkované elektřiny je čtyřikrát nižší. Přestože podíl solární elektřiny na celkové produkci činí jen 0,6 procenta, za deset let dostanou její zdroje navíc díky zákonem stanoveným cenám 53 miliard eur (1,4 bilionu korun). Podíl energie vyráběné větrem činí přes šest procent a za deset let do těchto zdrojů jde navíc 20 miliard eur. Náklady dané vysokými výkupními cenami elektřiny z OZE dosáhly loni 1,5 eurocentu na kilowathodinu. To představuje 7,5 procenta průměrné ceny elektřiny pro domácnosti. Ústav tvrdí, že výkup drahé energie z OZE je jednou z příčin, proč se tržní ceny elektřiny v Německu od počátku století zdvojnásobily. Netřeba připomínat, že cena elektřiny v Německu silně ovlivňují i ceny v sousedních zemí, včetně naší.
I kdyby Německo drahý režim podpory OZE hned ukončilo, stejně budou spotřebitelé platit zvýšené ceny za energii z OZE podle uzavřených smluv ještě dalších 20 let. Přitom instalovaných zdrojů, zejména solárních každý rok přibývá. Dnes je Německu v provozu 1,7 milionu zařízení, která využívají sluneční energii k výrobě elektřiny nebo tepla.
Zapomeňte na vedlejší přínosy
Podle německého ministerstva životního prostředí omezuje výroba energie z OZE tvorbu emisí a závislost na dovozu a díky ní vznikají nová pracovní místa. Řada studií však dokládá pravý opak. Po krátkodobém nárůstu začnou po čase negativně působit dopady zvýšených cen energie na poptávku a celkovou ekonomickou produkci. Německá podpora OZE podle RWI prospěje spíše zaměstnanosti v zemích jako Čína, protože ty netrpí negativními dopady vyšších cen elektřiny na ekonomiku.
Mylný je podle RWI i názor, že je přínosné, pokud stejný objem energie produkuje více lidí. To ale podle ekonomů snižuje produkční potenciál ekonomiky. Solární i větrné elektrárny neposkytují vyrovnaný výkon, který u nich závisí na síle větru či délce slunečního svitu. Proto je nutné, aby mít stále v pohotovosti záložní zdroje energie, které je možné rychle nastartovat. Tedy přečerpávací elektrárny s možností akumulovat přebytečnou energii nebo elektrárny na zemní plyn. To však může závislost Německa na zemním plynu dováženém z Ruska jen zvýšit. Pevně stanovované ceny pro každý druh energie nepodporují inovaci a konkurenci mezi jednotlivými typy zdrojů a nejsou tedy vhodným prostředím pro podporu inovací.
Německé náklady snižování emisí u solární energie odhaduje RWI na 716 eur za tunu CO2, což je asi 50násobek současné tržní ceny emisí na evropském trhu.
Německá podpora OZE je tedy ne vzorem pro ostatní státy, ale příkladem, jak řešení palčivých otázek současnosti vypadat nemělo. Mezinárodní agentura pro energii radí Německu, aby místo plýtvání penězi, zvýšilo efektivnost OZE prostřednictví podpory výzkumu, což by je vyšlo mnohokrát levněji.
Německou cestou Německou cestou se bohužel vydala i Česká republika. Letos platíme z ceny každé kilowathodiny, kterou spotřebujeme v domácnostech, pět haléřů na podporu OZE, příští rok to již má být více než trojnásobek.
Přitom solární elektrárny mohou v našich podmínkách vyrábět energii zhruba 1000 hodin ročně, asi dvakrát účinnější jsou elektrárny větrné. Vysoká výkupní cena fotovoltaické energie, která je dnes desetkrát vyšší než elektřiny ze sítě a zafixovaná na 15 let, láká investory. Výroba elektřiny v solárních elektrárnách rychle roste. Zatímco koncem loňského roku byl u nás celkový nainstalovaný výkon pro produkci fotovoltaické energie přes 50 megawatt, koncem letošního roku to podle odhadu může být až sedmkrát více. Přitom počet žádostí o povolení výstavby, které směřují na Energetický regulační úřad měsíc od měsíce roste a měsíčně dosahuje několika stovek. Například jen v říjnu letošního roku si o povolení zažádalo 650 subjektů. Očekává se, že příští rok na podporu slunečních elektráren vydáme tři miliardy korun, celkem za obnovitelné zdroje napřesrok zaplatíme šest miliard korun. Domácnost, která spotřebuje měsíčně v průměru 250 kilowatthodin elektřiny, připlatí za rok na podporu solárních a větrných elektráren nebo výrobu z biomasy téměř pět set korun. Do tří let by se ale příspěvky domácností mohly zvýšit až sedminásobně, což by znamenalo zvýšení výdajů na elektřinu až o několik tisíc korun ročně.