Bývalý ředitel Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem Norbert Záliš má být v budoucnu zodpovědný za koordinaci dalšího rozvoje tohoto hřebčína. Uvedl to to poslanec ODS Miloslav Kučera s tím, že z hlediska pravomocí a vlivu je tak prakticky druhá nejvyšší osoba po řediteli.
Na Zálišovo místo ministr Jaroslav Palas jmenoval Milana
Vítka, který naposledy působil jako ředitel Okresní agrární
komory v Opavě. Podle mluvčího MZe Martina Severy záleží na novém řediteli, zde Záliš zůstane zaměstnancem hřebčína či nikoli. Vítek potvrdil, že Záliš je dál zaměstnancem podniku a o jeho propuštění neuvažuje.
Důvodem odvolání Záliše byla prověrka, která se ve hřebčíně uskutečnila a prokázala podle ministerstva jednoznačná pochybení. Podrobnosti MZe nesdělilo s tím, že se Záliš k výsledkům šetření doposud nevyjádřil, takže kontrola nebyla uzavřena. Jak Záliš již dříve k odvolání uvedl, je pro řadu lidí nepřijatelný a v tom smyslu "Kladruby potřebují ředitele, který je podporován svým ministrem".
Potvrdil, že hospodaření hřebčína v poslední době prošlo
několika kontrolami. Kromě jiných činnost státního podniku
prověřoval i Nejvyšší kontrolní úřad. Žádné závažné nedostatky ale podle Záliše nikdo neshledal.
Kučera však soudí, že dosavadní výstupy ministerské kontroly jsou zdrcující. Dvě nejcennější genetické linie starokladrubského koně jsou podle něj za hranicemi ČR. Stav evidence a šlechtitelské práce označil za katastrofální a neméně kriticky se vyjádřil k hospodaření. Na zakázky podle něj hřebčín nevypisoval výběrová řízení a koně často prodával za podstatně nižší částky než byla účetní cena. Záliš podobná obvinění již dříve odmítl.
V chovu kladrubského hřebčína je podle Záliše něco přes 600
koní. Hřebčín ročně prodá 80 až 100 koní, z toho 80 procent do zahraničí. Ministerstvo zemědělství provoz hřebčína v posledních letech ročně dotovalo částkou 35 milionů korun.