Rozsah kůrovcové kalamity je letos v Moravskoslezském kraji menší, než tomu bylo loni, v regionu tak poklesla i kůrovcová těžba. Kraj přesto navýší dotační prostředky, které mají lesníkům pomoci při obnově lesů. Novináře o tom po jednání kalamitního štábu informovala mluvčí krajského úřadu Nikola Birklenová.
Právě severní Morava a Slezsko jsou kůrovcovou kalamitou zasaženy nejvíce z celého Česka. Kraj proto loni v létě vytvořil kalamitní štáb, který má koordinovat kroky v boji proti kůrovci. "Průběh kůrovcové kalamity se u nás letos o něco zmírnil, oproti předchozímu roku došlo k poklesu kůrovcových těžeb. V Moravskoslezském kraji jsme tuto sezonu zaznamenali jen dvě rojení kůrovce, výjimečně se objevilo i třetí," uvedla náměstkyně hejtmana Jaroslava Uvírová. Podle ní je momentálně v kraji k dispozici i dostatek sazenic pro obnovu lesů. "Aktuálně je sadebního materiálu dostatek, lesáci mají k dispozici poměrně postačující množství mladých stromků. Je to sice běh na dlouhou trať, ale věříme, že se postupně s následky kalamity vyrovnáme," řekla Uvírová. I přes zlepšení situace chce kraj zvýšit dotace pro lesníky, kterým letos rozdělil devět milionů korun. Peníze směřovaly například na oplocení porostů k ochraně před zvěří, úklid klestu nebo na lapače hmyzích škůdců. Příští rok chce kraj tento příspěvek zvýšit na deset milionů korun. "Se členy kalamitního štábu jsme řešili nastavení dotačního programu tak, aby vycházel z aktuálních potřeb vlastníků lesů a vhodně doplnil dotace, které na údržbu a obnovu lesů nabízí stát," doplnila Uvírová.
Největší rozvoj kalamity nastal v regionu po roce 2015, kdy území kraje zasáhlo dlouhodobé extrémní sucho. Na území Moravskoslezského kraje je kalamitou nejvíce postižena oblast Beskyd a Nízkého Jeseníku. Kůrovcem bývají souhrnně nazýváni škůdci lýkožrout smrkový a lýkožrout severský.*