Kůrovcová kalamita, která postihla významnou část smrkových lesů na Vysočině, ohrožuje i výše položenou Chráněnou krajinnou oblast Žďárské vrchy. Rozsáhlejší kácení by tam mohlo ublížit řadě živočichů, včetně orla mořského. Největším nebezpečím ale je to, že výsadbou opět vzniknou rozsáhlé lesy stejného stáří, řekl ředitel Správy CHKO Václav Hlaváč. Nově sázené lesy by podle něj měly být také druhově pestřejší, aby lépe odolávaly klimatickým změnám.
Kůrovec zatím nejvíc ničí lesy oslabené suchem v nižších částech kraje. "Postup do vyšších poloh se očekává v příštích letech," uvedl Hlaváč. Ve Žďárských vrších zatím lesy plošně neschnou. "Ohniska po celé ploše CHKO však jasně naznačují, že se ani zdejším lesům kůrovcová kalamita nevyhne," řekl. CHKO s rozlohou 709 kilometrů čtverečních se rozkládá v nadmořské výšce od 490 do 836 metrů. Lesy pokrývají 46 procent chráněného území.
Jako jinde v kraji převládají i v CHKO smrkové monokultury. "Zde totiž došlo v roce 1930 ke sněhové kalamitě, která zničila velkou část místních lesů. Na vzniklých plochách byl založen nový, převážně čistě smrkový les," uvedl Hlaváč. Tyto lesy jsou podle něj z hlediska šíření kůrovce nejrizikovější. Podotkl, že smrk je původně horská dřevina a na Vysočině dřív rostl jen v nejvyšších polohách. Nynější situace dává šanci neopakovat minulé chyby a stav lesů zlepšit, míní ředitel.
Kůrovcová kalamita podle Hlaváče neznamená jen velké ztráty vlastníků lesů, ale i řadu rizik z pohledu ochrany přírody. Rychlé mizení vzrostlých smrkových lesů může poškodit mnoho živočišných druhů, mezi nimi jestřáby, datly a orly mořské. "Již v letošním roce evidujeme několik hnízdění, která byla opuštěna v důsledku zpracování kůrovcové kalamity v blízkosti hnízda," řekl Hlaváč k výskytu orlů. Při chemickém ošetření stromů napadených kůrovcem hyne i hmyz, včetně přirozených predátorů kůrovce. V CHKO je podle Hlaváče potřeba zabránit plošnému rozpadu lesů důslednou a rychlou likvidací ohnisek kůrovce. To umožní lesy obnovovat postupně.*
