Kůrovcové kalamitě zatím brání chladné počasí

Chladné a na srážky bohaté jaro letos zatím lesníkům výrazně ulehčuje boj s kůrovcem. Lesníci se totiž kvůli loňskému suchu obávají velké kalamity. Přesto někteří upozorňují, že ještě nemají vyhráno. Pokud se vrátí suché a teplé počasí, hrozí, že se brouk, jenž ohrožuje především smrkové porosty, přemnoží. Na nebezpečí kůrovcové kalamity především v jižních Čechách, na Vysočině a na jižní Moravě nedávno upozornil ministr zemědělství Jaroslav Palas.

V těchto krajích je podle něj nejvíce nezpracovaného dříví, které je kůrovcem napadeno. Podobná situace je navíc v okolních zemích. V Německu odhadují, že kůrovců bude dokonce až padesátkrát více, než je běžné. Rozmnožení kůrovce pomohlo suché a teplé loňské léto, mohly se tak vylíhnout tři až čtyři generace brouka. Loňský takzvaný semenný rok navíc stromy značně oslabil, jsou tak méně odolné. "V některých lokalitách se kůrovec v loňském roce přemnožil.
Vlastníci, kteří včas neasanovali porosty, ohrožují nejen svůj majetek, ale i čisté lesy, neboť kůrovec je schopen přeletět kilometry," upozornil ředitel krajského inspektorátu Lesů ČR v Chocni Jaroslav Matička. Zpracovat napadené dřevo nezvládají především drobní vlastníci lesů. Lesníkům ale zatím nahrává chladné a deštivé jaro, které rojení lýkožrouta smrkového zbrzdilo. Mají tak více času na přípravu návnad, lapáků a lapačů, a kácení slabých a napadených stromů. Například na Vysočině těží kvůli kůrovci pětkrát více dřeva než ve stejném období loni. "Základem pro úspěšný boj s kůrovcem je čistota v lese a likvidace těžebního odpadu," uvedla Zdeňka Hajleková z Lesů ČR. Pokud by chladné počasí s deštěm vydrželo ještě následující týden, šance na vítězství v boji s kůrovcem by se podle specialisty na ochranu lesa ředitelství Lesů ČR Ladislava Půlpána velmi zvýšila. "Loni se nová generace kůrovce objevila již v polovině června, letos by to mohlo být o měsíc později," řekl. Někteří odborníci ale upozorňují, že i přes příznivé počasí ještě nemají vyhráno. Kůrovci začnou být aktivnější s příchodem teplejších dnů. Hajleková předpokládá, že lesáci budou mít kvůli loňskému suchu zřejmě dva roky velké problémy, i kdyby se jim podařilo zlikvidovat maximální množství rojícího se brouka. Pokud by se kůrovce nepodařilo zvládnout, mohla by podle Půlpána nastat obdoba kalamity z roku 1995, kdy brouk v celé zemi zničil přes dva miliony metrů krychlových dřeva. Lýkožrout smrkový přezimuje pod kůrou stromů či v hrabance a během suchého a teplého léta je schopen vytvořit několik generací. Ty pak napadají oslabené stromy a postupně je likvidují.
V minulých letech měl kůrovec v některých částech země téměř ideální podmínky. Šíření kůrovce napomáhají i chyby předků, kteří kvůli vidině rychlého zisku vysazovali rychle rostoucí smrky i v nevhodných oblastech s nedostatkem vláhy. Takto oslabené stromy pak jsou často obětí kůrovců, jimž se ubrání jen silný a vitální les. Kalamita kůrovce patří k nejdiskutovanějším problémům v Národním parku Šumava. Loňská koncepce ministerstva životního prostředí by měla ukončit letité spory o to, zda kůrovcem napadená území nechat zcela přírodě, anebo i v nejcennějších částech kácet. Podle koncepce by zde měla vzniknout bezzásahová území, která by se postupně měla rozrůstat.