Kůrovcového dříví se letos zpracovalo od ledna do srpna 183 tisíc m3, což je asi 95 procent stavu předchozího roku za stejné období. Kůrovec je pod kontrolou a zpracování napadených stromů probíhá průběžně. K odchytu brouků bylo za toto období použito už více než 106 tisíc m3 lapáků a více než 30 tisíc lapačů, uvedl mluvčí státního podniku Lesy ČR Tomáš Vyšohlíd. Dodal, že vzhledem k současnému ochlazení už podnik neočekává kalamitní situaci.
Lesy ČR budou průběžně vyhledávat stromy postižené kůrovcem a zajišťovat jejich asanaci tak, aby na jaře byla početnost škůdců co nejmenší, tvrdí Vyšohlíd.
Kůrovců, respektive lýkožroutů, je více, upozornil Vyšohlíd. Živé smrky mohou napadat čtyři druhy. Lýkožrout smrkový, asi 4mm dlouhý brouk, je nejběžnější na smrku v ČR. Lýkožrout lesklý, dlouhý asi dva milimetry, napadá především větve, vrcholky a mladší smrky. Lýkožrout menší je podobný lýkožroutu smrkovému, kterého také doprovází. Lýkožrout severský je rozšířen zejména v oblasti severní a z části jižní Moravy. Tento druh nelze odchytávat do lapáků a do lapačů pouze omezeně, proto v oblastech s jeho výskytem je obrana proti kůrovcům obtížnější.
Kůrovci se obvykle rojí v druhé polovině dubna při teplotách kolem 20 °C a samice po oplození kladou do lýka vajíčka, ze kterých se vyvíjejí nová generace. Rychlost vývoje je závislá na teplotě - v teple se vývoj pohybuje kolem šesti týdnů a při nižších teplotách deseti týdnů, takže nová generace se obvykle rojí od první poloviny června do poloviny července (letos spíše července). Nová generace cyklus opakuje, takže v extrémních případech se na přelomu července-srpna může rojit už další generace. V nižších polohách proto bývají během jednoho roku dvě až tři generace, na horách spíše jedna až dvě. V letošním roce budou dvě, na horách jedna generace, bude záležet i na počasí v druhé polovině září.
