Kůrovec se kvůli počasí zřejmě bude letos rojit třikrát, vývoj je rychlejší proti normálu o dva až tři týdny. Z jedné samičky se od začátku jara může vylíhnout až 30 000 brouků, sdělil Petr Zahradník z Lesní ochranné služby Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Zatímco dříve bylo zvykem, že v nižších nadmořských výškách se kůrovec rojil dvakrát a na horách jednou, letos nejspíš budou tři generace kůrovce v celé ČR.
"Průběh a intenzita rojení kůrovců jsou značně závislé na průběhu počasí. Vyhovuje jim teplo a sucho, jež také oslabuje stromy, které jsou pak k napadení škůdci méně odolné. První rojení kůrovců bylo letos v podobném období jako v předešlých letech, tedy zhruba v polovině dubna," uvedl Zahradník. Vysoké jarní teploty pak ale vývoj kůrovce urychlily. Druhé rojení bylo na přelomu května a června, a to bez ohledu na nadmořskou výšku. Lesníkům se tak podle Zahradníka zkrátila doba, ve které mohou napadené dřevo asanovat.
"Výrazně se zřejmě projevily i vlivy sesterského rojení brouků, a to po prvním i druhém rojení, samičky nalétávají na další strom a již bez páření kladou další vajíčka," uvedl Zahradník. Šíření brouka je tak podle něj skoro exponenciální, každá samička je schopná naklást v jedné generaci i 50 dalších brouků. "Dříve bylo obvyklé, že v nižších a středních polohách se objevily ročně dvě generace a v horských oblastech jedna generace lýkožrouta smrkového. V posledních letech je však časté, že se ještě v září objevilo zakládání další generace, která se však dovyvinula až začátkem následující sezóny. Urychlení vývoje v letošním roce dává reálný předpoklad dokončení třetí generace již v letošním roce, a to zřejmě i v horských oblastech. Podle dosavadních znalostí o lýkožroutovi smrkovém by však letos nemělo dojít k vyrojení čtvrté generace," dodal Zahradník.
Nejpostiženějšími oblastmi jsou podle projektu Kůrovcové info severovýchodní Morava a Slezsko, dále území od Znojma po Domažlice.*