06.01.2011 | 04:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Kvalita moření osiva pod dohledem

Mořit, či nemořit osivo? To je téměř hamletovská otázka. Pravdou je, že celá řada zemědělců má v této otázce jasno. Konvenční zemědělci řeknou ve většině případů mořit, ekologičtí nemořit – protože s ohledem na ekologickou produkci ani nic jiného říct nemohou. Zkusme se na problematiku podívat ještě z jiného úhlu, a to z pohledu skutečného zdravotního stavu osiva a kvality namoření.

Osivo, určené k založení množitelského porostu je velmi cenný vstup do produkce následujícího sklizňového roku, a to nejen pro svou cenu z hlediska finančního, ale i pro svou schopnost dát základ kvalitnímu, silnému a zdravému porostu. Samozřejmě teď mnozí namítnou, že to není jen moření. Ne, není, je to jen poslední krok. Svoji roli hraje výběr odrůdy do dané lokality a její výnosový potenciál, využití certifikovaného osiva, předplodiny, agrotechnika a další faktory, které nelze ovlivnit – klimatické podmínky sklizňového roku.

Farmářské osivo

Úmyslně jsem do výčtu vlivů na založení dobrého porostu napsala certifikované osivo. Je obecně známé, že použití certifikovaného osiva kleslo asi na 40–60 %. Orná půda se tak osévá nejrůznějším osivem, z něhož pouze část je osivo farmářské ve smyslu zákona č. 408/2000 Sb. U takto používaného osiva nejsou garantovány žádné kvalitativní parametry a zdravotní stav už vůbec ne. I když se takové osivo namoří, mohou se v porostu objevit problémy se zdravotním stavem. Jedinou zárukou je znalost farmáře – jaké osivo si na svých polích vyrobil, takové seje. Pokud bylo napadené některou z chorob osivem přenosných a pokud se setká více faktorů majících vliv na kvalitu porostu, je výsledek více než problematický.

Kontrola kvality moření
Problémy v porostech a následně ve sklizni zrna související s výskytem některých chorob přenosných i osivem se objevují téměř každoročně. Proto odbor osiva a sadby Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) začal v letech 2005–2007 testovat metody ke kontrole kvality moření. Rozhodně se nejedná o duplicitu kontroly testování mořicích strojů, kterou provádí Státní rostlinolékařská správa.
Účelem kombinace tří zkušebních metod je zjistit podíl účinnosti použitého prostředku a odhalit rovnoměrnost rozložení mořidla na semeni. V prvním roce testování bylo zjištěno, že 11 partií z 65 zkoušených má účinnost moření nižší než 10 %, v následujícím roce dosáhlo této špatné účinnosti 15 ze 171 testovaných vzorků a v posledním roce ověřování metod neodpovídaly dvě partie z 85 testovaných.
Výsledky této práce a navíc zjištění, že se mohou vyskytnout i partie pouze obarvené bez použití účinné látky, nás vedly k rozhodnutí zařadit do legislativy kontrolu certifikovaného osiva uvedeného do oběhu také na kvalitu moření, a to včetně možnosti udělení pokuty. Zákon č. 219/2003 Sb., o oběhu osiva a sadby, a vyhláška č. 369/2009 Sb. tuto kontrolu specifikují a odbor osiva a sadby začal odebírat vzorky k této kontrole již v zimní sezóně 2010. Výsledky ze zimní sezóny budou k dispozici v průběhu ledna a února.

Metody testování
Pro úplnost uvádím i základní principy používaných metod:
– Jednoduchý test na agarových plotnách – zkouška spočívá v nasazení 400 mořených semen na agarové plotny. Výsledkem po určené době kultivace by měla být naklíčená semena na čistém agaru. Patogeny a jinými plísněmi porostlý agar je výsledek negativní.
– Biologický test – spočívá v nasazení mořených semen na agar předem inokulovaný vhodným patogenem (obvykle používáme Bipolaris sorokiniana a Fusarium nivale) citlivým na příslušnou účinnou látku mořidla. Po čtyř až sedmidenní inkubaci se měří inhibiční zóny.
– Vizuální posouzení s analýzou obrazu – pomocí prohlížení semen pod stereomikroskopem a snímání kamerou pomocí analýzy obrazu, která definuje intenzitu a rozdílnost barvy jednotlivých pixelů. Tímto testem jsme schopni definovat přesnost pokrytí mořidla na obilce.
Výčet těchto metod může být doplněn chemickou analýzou, která určuje množství účinné látky. Vzhledem k časové a finanční náročnosti zkoušky je používána pouze v případech zahajování správního řízení a kompletace podkladů pro něj.

Závěr

Mořit, či nemořit? Rozhodnutí je na každém farmáři. Hlavní důvody, proč mořit, jsem uvedla v úvodu svého článku a jsem jednoznačně zastáncem kvalitního moření, a to nejlépe proti patogenům, které jsou v osivu zjištěné, nebo ještě lépe proti nim a těm, které se v dané lokalitě vyskytují. Ano, teď jistě mnozí z vás kroutí hlavou nad troufalostí, kterou jsem napsala. Z praktického hlediska je to nemožné, proto, pokud používáte moření a mořidla, vybírejte vhodná a správně je aplikujte. Je to úplně stejné jako s nemocemi a lidmi a správností jejich léčby.

 

Klíčové informace

– Mořit, či nemořit? Toto rozhodnutí má ve svých rukou každý zemědělec.
– Problémy v porostech a následně ve sklizni zrna související s výskytem některých chorob přenosných i osivem se objevují téměř každoročně.
– Odbor osiva a sadby ÚKZÚZ začal proto v letech 2005–2007 testovat metody ke kontrole kvality moření.
– Následující zjištění, že se mohou vyskytnout i partie pouze obarvené bez použití účinné látky, vedla ÚKZÚZ k rozhodnutí zařadit do legislativy kontrolu certifikovaného osiva uvedeného do oběhu také na kvalitu moření, a to včetně možnosti udělení pokuty
.

 

Ing. Barbora Dobiášová
Ing. Jitka Chadová

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
odbor osiva a sadby

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down