Čísla statistiků a ministerstva zemědělství hovoří o rekordní sklizni obilí, jeho kvalita však bude horší než vloni. V mnoha okresech se pěstitelům nepodařilo sklidit pšenici s potravinářskými parametry. Pekařům ale pšenice chybět nebude, na rozdíl od žita, u něhož se opakuje loňská situace.
Konečné výsledky kvality potravinářského obilí, které monitoruje kroměřížský výzkumný ústav, ještě nejsou k dispozici, jakost současně sledují také mlýny. „Z nedostatku potravinářské pšenice strach určitě nemáme. Mezi jednotlivými regiony jsou však u kvality propastné rozdíly a stejně jako loni budou nutné přesuny obilí,“ uvedl Pavel Filip ze Svazu průmyslových mlýnů.
Nesrovnatelně horší výsledky kvality pšenice z letošní sklizně potvrzuje podle zpráv z regionů také Jaroslav Bačina, koordinátor komoditních rad Asociace soukromého zemědělství ČR. „Musíme počítat s tím, že za méně kvalitnější obilí tolik neutržíme. Cena pšenice z letošní sklizně bude nejspíš jen na přežití, ne na žádné velké investice,“ konstatoval.
Šetření svazu mlýnů ukazuje na velmi nízkou objemovou hmotnost zrna, která má přímý vliv na mlynářskou výtěžnost mouky a ekonomiku mlýnů. „Například v moravskoslezském regionu se jen polovina sklizně strefila do optimální hodnoty 780 gramů na litr, nebo ji překročila. Čtvrtina množství je v rozmezí 730 až 750 g/l a čtvrtina nedosáhla ani úrovně 730 gramů,“ seznámil Filip. Také obsah a kvalita lepku je podle jeho informací letos obecně nižší: Zhruba 30 procent zrna je pod 23 procenty, což přibližně odpovídá hodnotě N-látek nižší než 11 procent. U poloviny sklizené pšenice se obsah lepku pohybuje v intervalu 23 až 25 procent, což je odpovídající kvalita pro běžné mouky. Jen 20 procent zrna, u něhož přítomnost N-látek překročila 13 procent, je vynikající a pro mouky pro speciální pekařské výrobky – r§ůzné druhy jemné pečivo a mlýny se neobejdou bez této kvalitní pšenice.????
Vlhká sklizeň se podepsala také na kvalitě žita, kterého bude pro potravinářské účely nedostatek. „Odhadujeme, že bude nutný import žita v podobné výši jako v minulém marketingovém roce, kdy se dovezlo 47 tisíc tun,“ řekl Filip.
Některé mlýnské podniky podle Filipa už začaly v zahraničí nakupovat žito pro novou sezónu, které bylo ještě z loňských zásob za přijatelné ceny. Několik pekáren však dováží z Německa žitnou mouku, a to o zhruba 500 korun levněji, než za kolik je na našem trhu k dostání tuzemská produkce. „Z neoficiálních zdrojů jsme se dozvěděli, že Evropská unie poskytuje subvence asi 1300 korun na export žitné mouky. Ten začal v červnu množstvím 433 tun, v červenci stoupl už na 628 tun a v srpnu dál na 651 tun. Představuje to přibližně šest procent měsíční spotřeby, což není zanedbatelné a jde o nebezpečný jev pro budoucnost,“ upozornil představitel Svazu průmyslových mlýnů. Uvědomuje si, že prokázat při případných jednáních, jak subvencovaný dovoz poškozuje českou stranu, nebude vzhledem k pouze několikaměsíčním dodávkám a omezenému objemu jednoduché. „Pokud by dovozy žitné mouky pokračovaly v tomto tempu, měli bychom uvažovat o dovozní přirážce nebo jiném nástroji k jejich omezení,“ domnívá se Filip.
Podle předsedy Svazu zemědělských družstev a společností Miroslava Jirovského spočívá problém žita v neochotě mlynářů uzavírat s pěstiteli dlouhodobé smlouvy, i když výjimky existují. „Kdybychom chtěli dělat potravinářské žito, tak na něj musíme uzavřít smlouvy ještě před osevem a pak se k němu jako „potravině“ také chovat. Mlynáři však po zemědělcích kvalitu nevyžadují, čekají, že se ho hodně urodí a oni pak lacino nakoupí,“ prohlásil Jirovský. Předpovídá, že příští rok nebude situace u žita lepší, protože vlivem nepříznivého počasí zemědělci opět neosejí větší plochy.
Také podle Pavla Filipa by věci prospělo, aby mlýny uzavíraly smluvy se zemědělci na celoroční odběr žita. Že to zdaleka není pravidlem, přičítá obrovskému přetlaku mlýnských kapacit. „Na rozdíl od pšeničných mlýnů, kde je situace podstatně lepší, nejsou žitné mlýny zakotveny na trhu a jsou vytíženy slabě pod 50 procent,“ poznamenal. Některé mlýny začínaly nakupovat žito za nižší ceny. Poté, co se projevily problémy s kvalitou, ceny šly rychle nahoru a nyní se podle Filipa pohybují kolem 3700 korun.
