Přestože domácí pěstitelé letos čekají nadprůměrné hektarové výnosy brambor, s jejich kvalitou zřejmě spokojeni nebudou. Hlízám totiž škodí přemokřené pozemky a plísně, a úroda se tak bude obtížněji skladovat. Vyplynulo to z dnešního odborného semináře v Oudoleni.
Brambor by měl být dostatek, i když jejich plochy meziročně klesly asi o tisíc hektarů na celkovou výměru kolem 28,7 tisíce hektarů. Ceny producentů raných brambor , které se pěstují asi na dvou tisících hektarech, jsou nízké a pohybují se na hranici rentability. Pěstitelé v Polabí dostávají za kilogram kolem tří korun. Jak uvedl Josef Králíček, tajemník Ústředního bramborářského svazu ČR, zvýšenou spotřebu brambor lze očekávat až po prázdninách se začátkem školního roku.
Na Vysočině, kde se pěstuje třetina tuzemské produkce brambor, začne sklizeň v září a podle Králíčka se dají očekávat dobré výnosy. "Bojujeme ale s udržením zdravotního stavu," konstatoval. Zkušené podniky podle něj dokážou chemicky ochránit porosty proti plísním. Kvůli vydatným dešťům však někde na polích stojí v brázdách voda. "Některé části pozemků se vůbec nevybírají, aby se zamezilo naskladnění hlíz, které potencionálně nebo už zjevně trpí hnilobou," uvedl Králíček.
Podle statistiky se loni v ČR urodilo 769.560 tun brambor, průměrný hektarový výnos činil 25,8 tuny. V roce 2007 bylo při podobném výnosu sklizeno 820.500 tun, protože rozloha polí s bramborami byla vyšší o 2100 hektarů.