Hrubý domácí produkt (HDP) by v důsledku sucha v budoucnu mohl klesnout minimálně o 1,6 procenta. Na Zemi je více než čtvrtina obyvatel vystavena vodnímu stresu. Sucho se promítá do ekonomiky celého světa i jednotlivých států. Za posledních třicet let jsou náklady sucha v EU odhadované ve výši vyšší než tři biliony korun. Informoval o tom na setkání s novináři Petr Procházka z Centra pro vodu, půdu a krajinu při České zemědělské univerzitě (ČZU).
Podle modelu Procházky by v případě další eskalace sucha v České republice mohlo HDP v budoucnu poklesnout zhruba o 80 miliard. „Je třeba si uvědomit, že tyto odhady jsou minimum, které lze očekávat. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že nezapočítané další náklady sucha, jako jsou náklady na zdraví a životech obyvatel, škody na životním prostředí, vyplacené náhrady z pojištění atd. často převyšují tato čísla,” vysvětlil Procházka. Náklady sucha by tak mohly tvořit až pět procent HDP. V případě extrémního opakujícího se sucha lze očekávat i restrukturalizaci české ekonomiky. Některá na vodu náročná odvětví s nižším ekonomickým výstupem mohou být marginalizována. Česká republika se nachází v Evropě v unikátním postavení. Má jedny z nejmenších vodních zdrojů na obyvatele a zároveň má jeden z nejmenších podílů přítoku vody z okolních zemí (méně než pět procent). Jednoduše řečeno, jsme životně závislí na srážkách, které spadnou v ČR. Vědci na ČZU predikují pro budoucnost ČR opakující se výskyt sucha. „Kdyby existovaly cenné papíry na bázi teploty a srážek, vyplatilo by se jistě držet ty teplotní a rychle se zbavit těch srážkových, teplota totiž poroste a srážky budou naopak klesat,“ popsal současnou situaci Procházka. Česká zemědělská univerzita se také zabývá tzv. vodní stopou, tj. kolik vody je potřeba na výrobu jednotlivých statků. Například na jeden kilogram papíru je potřeba 300 litrů vody, na 1 kilogram chleba pak 1500 litrů.
