Legislativa v oblasti výroby siláží

Pro výrobu siláží platí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pro hodnocení siláží se nejvíce využívá norma 2004, kterou navrhli pracovníci AgroKonzulty a EkoLabu Žamberk. Normy pro hodnocení krmiv nejsou závazné. Zahraniční firmy, které u nás prodávají inokulanty a chemické konzervační přípravky, většinou využívají pro hodnocení účinnosti těchto přípravků systém DLG (Německo), UKASTA (Velká Británie) nebo INRA (Francie).

Zásady správné zemědělské praxe

Zásady správné zemědělské praxe v ČR jsou definovány ve vládním materiálu schváleném v červenci 2003 s názvem Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP), který stanovuje, že dodržování těchto zásad je nutnou podmínkou pro poskytnutí podpor na agroenvironmentální opatření a podpor ve prospěch hospodaření v LFA (méně příznivých oblastech). Kromě obecných podmínek se siláží týká ustanovení, že z uskladněných objemných krmiv nesmí volně vytékat žádné látky závadné vodám (například silážní šťávy).

Výroba bezpečných krmiv

Další omezení se týkají výroby bezpečných krmiv pro zvířata. Příručku správné praxe pro výrobu bezpečných krmiv pro zvířata vydala Federace evropských výrobců krmiv pro domácí zvířata (FEDIAF). Zdůrazňuje se v ní kvalita, bezpečnost, vyváženost živin a chutnost krmiv, včetně cenové přijatelnosti.

Silážní přípravky

Pokud jde o silážní přípravky na našem trhu, lze předpokládat, že všechny jsou v ČR registrovány. V souladu s článkem 7 nařízení EC č. 1831/2003 je však nutné přípravky registrovat i v EU. Dle tohoto nařízení musí firmy nejpozději do 8. listopadu 2010 přeregistrovat doplňkové látky povolené bez časového omezení, což také platí pro doplňkové látky k silážování v souladu s odstavcem 7 článku 10 uvedeného nařízení.

Silážní stavby

Hlavní omezení se však týkají silážních staveb. Platí pro ně vyhláška Ministerstva zemědělství č. 191 ze dne 7. května 2002 a § 11 Stavby pro konzervaci a skladování siláže a silážních šťáv. Podle této vyhlášky se skladovací kapacita staveb pro konzervaci a skladování siláže, jímek a nádrží na silážní šťávy stanoví podle potřeby siláže s přihlédnutím ke ztrátám konzervací, nakládáním a k době skladování při zvolené technice a způsobu konzervace a z produkce silážních šťáv.

Ochrana před únikem šťáv

Stavby pro konzervaci a skladování siláže o sušině menší než 30 % a stavby pro skladování silážních šťáv musí splňovat podmínky zabezpečení staveb se zřetelem na produkci závadných látek. Konstrukce staveb musí vyhovovat podmínkám agresivního prostředí. Konstrukce dna a stěn silážního žlabu se provádějí z mrazuvzdorného materiálu. V závislosti na klimatických podmínkách se musí konstrukce dna doplnit vrstvou izolující podloží proti působení mrazu. Vnitřní plochy silážních žlabů, silážních věží, jímek a nádrží musí být hladké s kyselinovzdorným povrchem, který je schopen vzdorovat působení organických i anorganických kyselin a zajišťuje nepropustnost závadných látek do jednotlivých vrstev konstrukce. Nátěry musí být zdravotně nezávadné, pravidelně kontrolované a obnovované.
Nejmenší rozdíl mezi nejvyšší hladinou podzemní vody stanovenou v hydrologickém průzkumu staveniště a nejnižším místem základové spáry silážního žlabu a jímky musí být půl metru. Pro odtok silážních šťáv musí být ve dně žlabů podélné odtokové kanálky o nejmenší světlé šířce 300 mm a výšce 200 mm. Žlab do šířky 12 m musí mít jeden, žlab nad 12 m šířky dva odtokové kanálky. Příčný sklon dna silážního žlabu k odtokovým kanálkům musí být nejméně 3 %. Podélný sklon dna silážního žlabu musí být nejméně 1 % ke straně, od které se začíná žlab vybírat. Způsob krytí odtokových kanálků musí umožnit odtok silážních šťáv. V silážních žlabech pro siláž o sušině nad 30 % postačuje příčný a podélný sklon 1 %. V zastřešených silážních žlabech se příčný a podélný sklon nestanovuje. Skladovací a manipulační plochy silážního žlabu s výjimkou nájezdové a výjezdové rampy musí být zabezpečeny obrubníky nebo příkopy tak, aby do nich nemohla vnikat přívalová dešťová voda nebo z nich vytékat tekutina na vodohospodářsky nezabezpečené plochy. Okraj obrubníků silážního žlabu a jímky na skladování silážních šťáv musí být vyvýšen nejméně 0,4 m nad terénem.
Vjezdová rampa musí být oddělena od skladovacího prostoru silážního žlabu zaroštovaným kanálem nebo žlábkem pro odvod silážních šťáv a jimi kontaminovaných vod do jímky. Nejvyšší hladina užitného prostoru jímky na silážní šťávy nesmí přesáhnout nejnižší část plochy silážního žlabu.
Sklon nájezdové a výjezdové rampy u žlabů musí být do 10 %. Horní hrana vjezdu musí být řešena tak, aby zamezila vnikání přívalových vod do silážního žlabu. U povrchových žlabů je sklon nájezdové a výjezdové rampy vždy větší než podélný sklon žlabu. Podél stěn silážního žlabu musí být vybudován otevřený nepropustný odtokový kanálek pro zachycování a odvod silážních tekutin do jímky. Nejmenší šířka odtokového kanálku musí být 400 mm, hloubka 80 mm a sklon k jímce 1 %. Dilatační spáry konstrukce musí být řádně utěsněny.
Silážní žlab bez štěrbiny musí mít nepropustné dno i stěny, povrchové silážní žlaby se štěrbinami pro odvod silážních tekutin ve stěnách musí mít nepropustné dno.
Silážní věže musí být nepropustné a chráněné proti vnikání dešťové vody. Základové konstrukce silážních věží musí odpovídat požadavkům, které jsou splněny dodržením normové hodnoty s použitím podkladů a zatěžovacích údajů výrobce.

Ochrana lidí a techniky

U nezastřešených silážních žlabů musí být na obvodových stěnách dvoutyčové zábradlí o výšce 1,1 m. Tam, kde by překáželo při plnění nebo vybírání, musí být odnímatelné nebo otočné.
Příjezdní komunikace, manipulační plochy, případně vjezdové rampy ke stavbám pro skladování siláže musí být zpevněné, bezprašné a musí umožňovat pojezd mechanizačních prostředků. Otevřené nezakryté jímky na silážní šťávy musí být zajištěny proti pádu osob. Při umístění ve volném terénu mimo oplocený prostor provozní jednotky musí být oploceny.

Předpisy pro ekologické hospodaření

Podle vyhlášky MZe číslo 53/ 2001 Sb. ze 13. 2. 2001, kterou se provádí zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, lze pro konzervaci píce v ekologickém hospodářství použít kyselinu mravenčí, mléčnou, octovou, propionovou a schválené biologické inokulanty, resp. mikroorganismy používané pro konzervaci.

Závěr

Většina omezení pro výrobu a skladování siláží a senáží se týká ochrany životního prostředí před kontaminací silážními šťávami. Několik omezení je zaměřeno na ochranu lidí a techniky. Legislativa se zaměřuje na látky, které jsou do konzervované píce přidávány. Zvláštní předpisy platí pro ekologické hospodaření. Senáže se hodnotí podle normy 2004 nebo podle zahraničních norem DLG, UKASTA či INRA.

Ing. Radko Loučka, CSc.
Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha-Uhříněves