Legislativní rada vlády se počátkem srpna postavila proti novele vodního zákona, která má citelně omezit soukromé vlastnictví. Norma by totiž umožňovala státu stavět protipovodňové hráze na soukromých pozemcích ještě předtím, než je podle zákona vyvlastní a s majiteli se finančně vyrovná.
Dosud platí, že stát musí nejdříve pozemek odkoupit, a teprve potom na něm může stavět. Novela z dílny ministerstva zemědělství a životního prostředí ale zavádí nový institut tzv. strpění. "Vlastník pozemku by musel strpět stavbu, to je vlastně tiché vyvlastnění. Dostal by náhradu, ale nedošlo by k vyvlastnění v klasickém slova smyslu," řekl dnes novinářům šéf legislativní rady vlády Cyril Svoboda. Z hlediska ochrany vlastnictví je podle něj takový princip nepřijatelný, i když je to řešení rychlé a efektivní. Nynější "konzervativní" postup, k němuž se přiklání legislativní rada, zní: nejdřív vyvlastnit, až pak stavět.
Novela má také umožnit státu přímo při povodni řízeně nasměrovat přebytečnou vodu například na soukromé pole a louky, aby nebyly zatopeny obce a ohroženy životy lidí. Vlastníkům pozemků, kteří by kvůli tomu přišli o majetek nebo o úrodu, by pak stát škodu dodatečně zaplatil.
Ministr zemědělství Petr Gandalovič nedávno uvedl, že při budování protipovodňových staveb dává jeho úřad přednost dobrovolnému výkupu. "Když na něj majitel pozemku nepřistoupí, bude podle nové úpravy zákona muset stavbu na své parcele takzvaně strpět," řekl Gandalovič.
