Legislativní rada zákon nedoporučila

Legislativní rada vlády nedoporučila vládě ke schválení návrh zákona o vypořádání majetku zemědělských družstev. minulý týden o tom informovala mluvčí rady Simona Cigánková. Návrh nařizoval právním nástupcům zkrachovalých družstev vyplatit bývalým podílníkům finanční vypořádání. Některé zemědělské podniky by tak musely vyplatit i desítky milionů korun.

Podle rady se návrh zákona neslučuje s garancí lidských práv a svobod. "Je třeba zvolit jiný mechanismus nápravy majetkových křivd, než které byly navrženy touto úpravou, a to zejména s ohledem na mezinárodní závazky ČR, praktickou použitelnost takového zákona a co nejrychlejší řešení stávající situace v budoucnosti," stojí v tiskové zprávě.
"Bohužel obsazení legislativní rady vlády je takové, že upřednostnilo právní detailistické výhrady proti morálnímu principu, který tento návrh zákona hájí," komentoval pro výsledek jednání rady ministr zemědělství Petr Gandalovič a dodal, že návrh vládě předloží ve dvou variantách. "Jedna varianta bude ta, kterou předkládáme, i s rizikem, že potom bude těžké najít většinu ve sněmovně," uvedl. Další variantou je, že stát vyplatí oprávněným osobám kompenzaci podobně jako v případě klientů zkrachovalých bank a kampeliček.
Proti návrhu zákona se vyslovil i předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. Návrh označil za protiústavní; stát podle něj nemůže do převzetí závazků nutit nové společnosti, které sám uznal.
Ministerstvo zemědělství odhaduje celkový počet poškozených osob na sto tisíc, vypořádat by se měl majetek v hodnotě 12 miliard Kč. Jirovský ovšem uvedenou sumu považuje za nadhodnocenou, celkové nároky podle něj činí přibližně deset miliard. Z nich sedm miliard navíc podle něj připadá na nároky vůči existujícím družstvům, jejichž vyrovnání v současnosti probíhá.
Problém podle Jirovského existuje jen v případě družstev, která se do roku 1999 dostala do konkurzu, nebo z nich byl majetek vyveden do jiných společností. Na taková družstva připadají přibližně tři miliardy korun a ty by měl zaplatit stát, míní Jirovský.
Výhrady k zákonu měli i sami restituenti. "Peníze chci do roka. Kde se vše vydrancovalo, musí platit stát," uvedla již dříve místopředsedkyně Svazu restituentů ČR v zemědělství Miloslava Pešková. Navíc mnozí z nich chtějí, aby se vyplácená částka valorizovala.