Lék může nemoc zhoršit

Rok od roku se zvyšují investice do výroby biopaliv, která se stává jedním z nejrychleji rostoucích odvětví. Někteří odborníci však před tímto překotným trendem varují. Nejde jim jen o zvyšování cen potravin, s nimiž biopaliva soupeří o suroviny. Upozorňují i na to, že energetické nároky i emise oxidu uhličitého spjaté s výrobou některých biopaliv mohou paradoxně to,čemu mají biopaliva zabránit, naopak zhoršit.

Loni dosáhly světové investice do obnovitelných zdrojů energie, včetně výroby biopaliv 100 miliard dolarů. Ve srovnání s 80 miliardami vydanými na stejný účel v roce 2005 je to nárůst o 25 procent. Jde tedy o jedno z nejrychleji se rozvíjejících odvětví. Tvrdí to zpráva Organizace spojených národů, která počítá s tím, že letos se tyto investice zvýší o dalších 20 miliard dolarůPřitom v roce 2005 nahradila biopaliva jedno procento světové spotřeby pohonných hmot. Z toho kolem 85 procent činil bioetanol a zbytek bionafta. Biopalivy se nedávno, jak jsme již dříve informovali, zabývala i Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). Ta upozornila, že pokud by Evropská unie měla splnit svůj cíl – do roku 2010 překročit podíl bioložky v pohonných hmotách 5,7 procenta a do roku 2020 dosáhnout její desetiprocentní podíl, musely by se suroviny pro biopaliva pěstovat na třetině zemědělské půdy unie. Podle expertů, kteří připravili výchozí zprávu pro jednání OECD nazvanou Biopaliva: je lék horší než nemoc?, povedou bioslosložky pohonných hmot spíše k devastaci životního prostředí. Zpráva konstatuje, že po Brazílii si jedna země za druhou, včetně Evropské unie a Spojených států amerických, dává ambiciózní cíle pro nahrazování fosilních pohonných hmot biopalivy. „Farmáři jsou připraveni, průmysl investuje a vlády otevřely své pokladny, aby podpořily start biopaliv,“ píší autoři zprávy. Jak ale upozorňují, bez podpor nejsou biopaliva konkurenceschopná s cenami produktům z ropy ve většině regionů světa. Nástup produkce biopaliv z obilí i olejnin spolu s nižšími úrodami a malými zásobami povede podle nich ke zdražování potravin. (Stačí se podívat na současné ceny obilovin a olejnin na světových trzích. Kotovaná cena na burze Matif pro pšenici s dodáním v listopadu a v lednu překročila 7600 Kč/t, cena kukuřice 7100 Kč/t a cena řepky s dodáním v únoru příštího roku převýšila 9700 Kč/t. Vysoké výrobní náklady také zatím brání rozšíření biopaliv druhé generace, které by nároky na suroviny nekonkurovaly potravinám. Nejde však jen ekonomiku či o nebezpečí možného kácení deštných pralesů nebo vysoušení mokřadů, pro získání potřebné zemědělské půdy. Švýcarští experti dokonce dospěli k závěru, že z pohledu celkových emisí do ovzduší jsou jen tři druhy biopaliv méně škodlivé než benzín a nafta. Jde o bioetanol z cukrové třtiny, etanol vznikající jako vedlejší produkt při získávání celulózy a bionaftu z odpadních tuků. Přitom je nutné vzít v úvahu všechny emise, které se dostávají do ovzduší od produkce surovin po spálení biopaliva v motoru. Neméně důležitá je také energetická bilance, která posoudí výhodnost biosložky z hlediska energie vynaložené na její produkci od pěstování suroviny po využití k pohonu automobilu. Tedy sumu energie vydané od semínka po motor.