Lekce chování pro supermarkety

Novelou zákona o ochraně hospodářské soutěže chtějí poslanci usměrnit chování obchodních řetězců na českém trhu. Legislativa by měla zabránit tomu, aby silnější odběratelé nezneužívali slabší dodavatele. Má zakázat takzvané zalistování, regálné a další poplatky, které dnes obchodníci běžně vyžadují, stanovit dobu splatnosti u rychle se kazícího zboží a zamezit nátlaku na prodej se ztrátou. Po bouřlivé diskusi ve sněmovně prošla předloha prvním čtením.

Návrh na novelu předložil předseda sněmovního zemědělského výboru Ladislav Skopal (ČSSD). Platný zákon chce obohatit především o dva nové paragrafy, které definují ekonomickou závislost a její zneužívání. K němu podle předložené úpravy dochází zejména ve vyjmenovaných čtrnácti případech. Kupříkladu když odběratel požaduje příspěvek, ať peněžní či jinou formou, za zaevidování dodavatele, za zařazení zboží do prodeje, za jeho výhodné umístění v prodejně, nebo žádá podíl na propagaci, zvláštní slevy při různých akcích, či chce dodatečně měnit již uzavřené smlouvy. Za zneužití ekonomické závislosti se považuje rovněž delší doba splatnosti než 30 dní u výrobků, které rychle podléhají zkáze nebo mají časově omezenou minimální trvanlivost. Za provinění odběratele se dále chápe skutek, kdy po dodavateli vyžaduje závazek, že jiným obchodním subjektům nenabídne nižší cenu nebo slevu, že odebere zpět neprodané zboží či zaplatí pokutu, kterou dostane obchodník, ačkoli nelze prokázat, že snížení kvality způsobil výrobce.
Vláda, která se touto poslaneckou iniciativou zabývala 6. srpna, ve svém stanovisku připojeném k projednávané předloze konstatovala, že navrhovaná úprava nepatří do působnosti zákona o ochraně hospodářské soutěže. Uvedla rovněž, že ani Evropská komise nepovažuje tzv. ekonomickou závislost za oblast související s komunitárním právem upravujícím hospodářskou soutěž. Špidlův kabinet upozornil zákonodárný sbor, že „přijetím nového zákona o ochraně hospodářské soutěže bylo dosaženo plné slučitelnosti soutěžního práva s právem Evropského společenství a přijetí poslaneckého návrhu by znamenalo podstatný zásah do celkové koncepce zákona a odklon od slučitelnosti s právem Evropského společenství.“
Předlohy, o níž sněmovna jednala 27. listopadu, se přes citované negativní stanovisko vlády zastávali koaliční poslanci spolu s komunisty. Vládní postoj paradoxně sdílela pouze opoziční ODS.
„Ministr zemědělství obchází vládu a zpoza rohu tlačí novelu zákona o ochraně hospodářské soutěže, která nespadá do jeho působnosti a kterému nikdo na jeho úřadě nerozumí. Tato novela má přitom dalekosáhlé negativní dopady na oblast hospodářské soutěže,“ prohlásil občanský demokrat Jaroslav Plachý, zpravodaj pro první čtení, který doporučoval vrátit návrh Skopalovi k dopracování. „Pokud bude smluvní volnost dodavatelsko-odběratelských vztahů s českými dodavateli tímto zákonem podstatně omezena, zajistí si velcí odběratelé po vstupu České republiky do Evropské unie své dodavatele raději ze zahraničí. Nikdo jim v tom vzhledem ke svobodnému pohybu zboží nezabrání,“ poznamenal Plachý.
Podle Miloslava Kučery z ODS žádný legislativní krok nenapraví nerovnováhu, kdy na jedné straně jsou silné obchodní organizace a na druhé atomizovaní zemědělci. Řešení vidí v integraci váhajících prvovýrobců. „Žádnou zákonnou normou nedokážeme ošetřit nic jiného, kromě doby splatnosti – i tu ale zemědělci sami dobrovolně obcházeli, když byla stanovená minimální cena s maximální splatností, jen aby se nedostali do konfliktu se svými zpracovateli,“ řekl při sněmovní debatě.
Ač šéf lidovců Miroslav Kalousek považuje předloženou novelu za nesystémový nástroj, přemlouval poslance, aby ji pustili do druhého čtení: „Diskutujme o problému, kterým je brutální ekonomická závislost mezi obchodními řetězci a českými dodavateli, mezi podmínkami smluv, které lze bez nadsázky nazvat vydíráním. Měli bychom hledat nástroje, aby se obchodní řetězce u nás chovaly tak, jako v každé civilizované zemi.“
Také členské státy EU si tyto vztahy různě ošetřují a chrání tak své podnikatele, uvedl na příkladech místopředseda zemědělského výboru Jan Grůza (KDU-ČSL). Itálie má podle něho od loňského října vyhlášku, která zavedla automatické nabíhání úroků z prodlení po vypršení termínu splatnosti. Ten je u potravin podléhajících zkáze 60 dní od převzetí zboží. „V Německu je zakázané omezovat nepřiměřeným způsobem malé a střední podnikatele využitím silnějšího postavení na trhu. Za nepřiměřené omezování se nepovažuje příležitostná nabídka zboží a služeb prodávaných pod nákladovou cenou. Cílem předpisu je ochrana malých a středních podniků proti vytváření nedovolených překážek ze strany konkurentů se silnějším postavením na trhu. Tím je prodej pod nákladovou cenou,“ uvedl Grůza. Doplnil, že zneužití dominantního nebo významného postavení na vnitřním trhu zakazuje i francouzský obchodní zákoník.
„Předložený návrh osobně podporuji,“ sdělil sněmovně ministr zemědělství Jaroslav Palas. Zdůraznil, že není možné, aby si supermarkety dovolovaly to, co si dovolují v tomto státě.
„Tento zákon má především chránit naše zemědělce, nebo už žádní nebudou. Jsou to především oni, kdo trpí tím, že jim obchodní řetězce a zpracovatelé neplatí. Toto vede skoro k likvidaci zemědělců u nás,“ obhajoval novelu sociální demokrat Robert Kopecký ze zemědělského výboru.
Občanští demokraté poukazovali na to, že proti vládě jdou v tomto případě paradoxně její vlastní poslanci. Po opakované výzvě Vlastimila Tlustého, aby premiér vysvětlil tyto rozpory a postoj vlády, Vladimír Špidla doporučil návrh projednat. K jeho názoru se přiklonila také většina poslanců, kromě ODS. Předlohu přikázala sněmovna k projednání dvěma výborům – zemědělskému a hospodářskému. Neprošel návrh opozice, aby se úpravou zabýval rovněž ústavně-právní výbor a výbor pro evropskou integraci.