28.08.2007 | 04:08
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Len přadný pomalu mizí z polí

Podle údajů ministerstva zemědělství se zdá, že len přadný je u nás ohroženou plodinou. V České republice se v současné době pěstuje pouze na 824 hektarech, zatímco ještě vloni jej pěstitelé sklízeli z 2 750 hektarů.

Podle Českého statistického úřadu u nás bylo lnem přadným v roce 1990 oseto přes 21 tisíc hektarů a v 50. letech tato plodiny pravidelně obsazovala i více než dvojnásobnou rozlohu polí. Staletou tradici má len na Vysočině, ale také tam dnes s jeho pěstováním zemědělci končí, protože se jim nevyplácí. Rozloha polí se lnem v kraji letos meziročně klesla o více než dvě třetiny na 380 hektarů, v příštím roce len přadný z Vysočiny zřejmě úplně zmizí.
Kvůli nedostatku suroviny se asi uzavřou i poslední zpracovatelské provozy, řekl ředitel humpolecké společnosti Čemolen Josef Urban. Dvě tírny lnu na Havlíčkobrodsku již skončily. Čemolen je jednou ze dvou posledních českých firem, které ještě provozují tírny lnu. "Lnářství je asi opravdu na konečné," míní Urban. Přispěl k tomu útlum domácí textilní výroby, nízké ceny lnu na světových trzích i pro pěstitele méně výhodný dotační systém po vstupu do EU. Podle Urbana se vlákno i koudel dají prodat. Farmářům se ale náročnější pěstování přadného lnu už nevyplácí. Pokud však nyní zlikvidují starou sklizňovou techniku, novou, která stojí i více než jeden milion korun, si už nenakoupí. Neobnoví se ani tírny. "Je to nevratný krok," odhaduje Urban.
Čemolen donedávna provozoval tři tírny a zaměstnával v nich 75 lidí. Kvůli nedostatku lnu nyní uzavřel humpolecký provoz s 30 pracovníky. Uvádí se, že tato tírna vznikla v roce 1921. V minulém roce již skončila druhá firma na zpracování lnu v kraji s tírnou v Leštině.
Čemolen vznikl z části bývalého gigantu Českomoravský len Humpolec, který do 90. let ve dvou desítkách závodů zpracovával veškerý domácí přadný len. Tento podnik provozoval až 26 tíren lnu. Nyní ji v celé republice vyjma Čemolenu má už jen středočeská Lenka Kácov.
Čemolen ještě provozuje dvě tírny, a to v Písečném u Bystřice nad Pernštejnem a v Pomezí u Poličky, veškerou produkci vyváží. "Letos jsme nasmlouvali len z 350 hektarů - to je pro jednu tírnu na jednu sněmu," popsal Urban. Podle něj firma nemůže zemědělcům platit tolik jako před vstupem do EU, protože sama svoji produkci prodává za poloviční ceny. Obě provozovny zatím zůstávají v chodu jen díky starším zásobám. "Předpokládám, že příští rok nenakontrahujeme ani hektar," konstatoval.
K tradičním pěstitelům patří ZD Kouty na Třebíčsku, přadný len zatím pravidelně mělo asi na 50 hektarech polí. "Ekonomika nás donutí to skončit. Výkupní ceny jsou nízké a technika dožívá," řekl předseda Lubomír Pisk. Státní dotace na podporu pěstování lnu jsou méně výhodné než dříve a v příštím roce se asi nebudou vyplácet vůbec, předpokládá.
Urban upřesnil, že před vstupem do unie dostávali čeští pěstitelé přadného lnu od státu 7000 korun na hektar. Nyní mají v součtu asi 6500 korun - k plošným dotacím na hektar mají navíc asi 2000 korun. Plošné dotace bez ohledu na plodinu ale stoupají, proto se farmy raději zaměřují na druhy méně náročné na pěstování. "Rostou ceny obilí a řepky, to nám asi zasadí poslední ránu," dodal.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down