04.03.2007 | 10:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Les, ryby a zvěř na jihočeském zámku

V barokním zámku Ohrada, který postavil počátkem 18. století pro knížete Schwarzenberka architekt P. I. Bayer nedaleko Hluboké nad Vltavou, funguje již více než 160 let lovecké muzeum, dnes Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství, pobočka Národního zemědělského muzea Praha.

Přesto, že jde o jedno z nejstarších muzeí u nás, nabízí toho stále dost i dnešním návštěvníkům, což potvrzuje jejich nebývalý zájem. Návštěvnost ohradského muzea se totiž podle jeho ředitele Martina Slaby pohybuje stabilně kolem 25 tisíc lidí ročně. Zámek s výstavní plochou přes tisíc metrů čtverečních je obklopen rozlehlou oborou a v jeho těsném sousedství se nachází Munický rybník a malá zoologická zahrada. Cekem v areálu muzea pracuje čtrnáct stálých zaměstnanců a sedm až osm sezónních brigádníků.

Schwarzenberský základ

Zdejší sbírky, vycházejí ze zaměření muzea. Základ tvoří původní sbírkový fond, který vznikl už za Schwarzenberků, a doplňují jej další přírůstky, s přesahem až do současnosti „Vstaveno je zde zhruba dva tisíce muzejních předmětů a v depozitářích by se jich našlo celkem asi 20 tisíc, takže návštěvníci mohou vidět sotva desetinu našich sbírek,“ říká Slaba.
Dnes je možno v prostorách muzea shlédnout například bohatě malovaný hodovní sál s hodnotnou sbírkou historických loveckých zbraní, expozici o životě lesa, pěstování lesních porostů, vývoji těžby a dopravy dřeva, četné lovecké a myslivecké exponáty, unikátní trofeje jelenovitých, či expozici dokumentující vývoj rybářství a proslulého jihočeského rybníkářství.
Poměrně ojedinělá pro návštěvníky velmi atraktivní je i sbírka lesnických a mysliveckých uniforem 19. a 20. století. K dokumentaci lesního hospodářství v současnosti i nedávné minulosti slouží pamětní knihy lesních závodů a jako doplňující materiál shromažďuje muzeum také odborné tiskoviny.
Dalším lákadlem jsou zoologické sbírky expozicí zejména soubor vybraných kolekcí ornitologických sbírek s velmi širokým záběrem. „Naše zoologické sbírky se snaží kopírovat kompletně zdejší faunu, jde zejména o plastické preparáty ptáků a savců,“ vysvětluje ředitel.

Depozitáře nestačí

Rozšiřování muzea a tedy i počet přírůstků sbírkových předmětů je však omezen nejen prostorem samotné budovy zámku, ale do značné míry také historií muzea. „Zdejší sbírky jsou totiž díky jejich dlouholeté historii a následné péči bohaté a v zásadě ucelené, takže nových exponátů mnoho nepřibývá. Nebereme všechno, dnes jde spíše o náhodné objevy, o exponáty, které se do těchto sbírek hodí a mohou je případně v určitém směru ještě obohatit. Bohužel to všechno je ale omezeno kapacitou zdejších depozitářů, které jsou již naplněny takřka po střechu,“ konstatuje s nadsázkou Slaba.
Instalace a i uspořádání většiny expozic pochází ze šedesátých a sedmdesátých let a ředitel muzea si je vědom nezbytnosti jejich modernizace, která by měla přinést ještě větší zájem návštěvníků. „Je třeba, aby prezentace našich sbírek byla atraktivnější a aby odpovídala současnosti. Samozřejmě při respektování historických souvislostí,“ uvažuje ředitel. Podle jeho slov by měla být expozice částečně interaktivní, aby návštěvník nemusel jen pročítat texty u jednotlivých vystavených předmětů, ale aby byl více vtáhnut „do děje“. „Pomocí moderní techniky by tak mohl například v expozici věnované lesu slyšet hlasy různých zástupců fauny, které je možné ve středoevropských lesích potkat, a prostřednictvím interaktivních kvízů například tipovat, co slyší nebo komu patří stopy, na které se právě dívá,“ dodává ředitel.

Nejen muzeum

Samozřejmě všechny takové úpravy si vyžádají ještě nějaký čas a pochopitelně určité množství finančních prostředků, také proto se pracovníci muzea snaží pořádat kromě běžných výstav také kulturní akce, které by přitáhly širší okruh návštěvníků. „V posledních letech se snažíme etablovat zámek Ohrada jako regionální kulturní centrum. Minimálně jednou ročně ve zdejším barokním sále probíhá koncert vážné hudby a loni se nám poprvé podařilo zrealizovat koncert i na nádvoří zámku pro širší veřejnost, na kterém vystoupila skupina Olympik. Bylo vyprodáno a byl bych rád, kdyby se tady podobná vystoupení stala tradicí,“ říká ředitel a dodává, že na letošním červnovém koncertu klasické hudby na zámku Ohrada vystoupí Pavel Šporcl.
Jiným zdrojem prostředků by mohlo být zamýšlené konferenční centrum, které by v perspektivě několika málo let mělo na zámku vzniknout. Šlo by o zhruba čtyřicet ubytovacích míst a zázemí pro konferenční prostory, což by umožnilo pořádat na Ohradě například specializovaná školení či konference. To vše je ale zatím podle ředitel Slaby pouze záměr o kterém se jedná.

Z Ohrady do Prahy

Pro muzeum jsou však důležité především výstavy. Vloni uspořádalo čtyři a jednu autorskou výstavu pod názvem Konec medvědů v Čechách, která připomněla 150 let ulovení posledního medvěda na našem území, jehož vypreparovanou trofej má ohradské muzeum ve svých sbírkách. Další výstava nazvaná Vůně dýmu a jehličí mapovala dějiny lesních železnic na území někdejšího Československa s přesahem do tehdejších sousedních zemí, tedy Ukrajiny, či Rumunska. Na přelomu roku běžela na zámku Ohrada výstava dokumentárních fotografií s mysliveckou tematikou Po stopách svatého Huberta, doplněná sbírkovými předměty muzea, které se k myslivosti váží. „Největším projektem závěru loňského a počátkem letošního roku však byla výstava Co se děje pod hladinou, kdy naše pobočka představila v pražské budově Národního zemědělského muzea Praha většinu svých sbírkových předmětů, které se vztahují k říčnímu i k rybničnímu rybářství a podařilo se nám ve čtyřech akváriích představit téměř dvacet druhů živých ryb,“ konstatuje ředitel.
Zároveň se ale celý loňský rok zdejší muzeum připravovalo na další velkou výstavu, která byla zahájena minulý týden v Praze. Jmenuje se Šumava – tajemství, nostalgie, příběhy a jde o stěžejní akci NZM letošní sezóny. „Chtěli jsme zde představit přírodu, historii a život lidí tohoto svérázného horského regionu na česko německém pomezí. Život šumavských obyvatel, sklářů, lesáků, dřevařů, ale také pašeráků nebo pytláků, zejména v devatenáctém a v začátcích dvacátého století. Věřím, že to bude mít u návštěvníků úspěch“ uzavírá ředitel.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down