Lesnická veřejnost se obává zásahů ministerstva životního prostředí (MŽP) do připravované zalesňovací vyhlášky ministerstva zemědělství. Měla původně reagovat na změnu klimatu, stává se z ní však tvrdá regulace, uvádí například think-tank Czech forest. Zpřísněním vyhlášky, kterou by stát přikazoval poměr jednotlivých druhů vysazovaných dřevin, by se například podle člena představenstva Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR Radomíra Charváta ČR stala unikátem v rámci EU. MŽP uvádí, že chce, aby se omezilo pěstování smrku na nevhodných plochách, ale zároveň se snaží o zmírnění podmínek pro hospodáře.
Finální znění připravovaného dokumentu zatím není známé, v připomínkovém řízení je od května. "Není možné, aby v zalesňovací vyhlášce byly patrné snahy o eliminaci některých původních českých dřevin, nepodložené snahy o dramatické změny druhové skladby ve prospěch dřevin, které se sice dnes jeví jako perspektivní, ale za deset let tomu může být přesně naopak," uvádějí zástupci think-tanku. Pěstování lesů je dlouhodobá záležitost a vysazené stromy podle něj budou růst za 100 let v jiných klimatických podmínkách, které nyní nejsou předpověditelné. "Proto musí vyhláška opravdu motivovat k druhově co nejpestřejším lesům, a počítat s tím, že u jakékoliv dřeviny může v budoucnosti dojít k plošnému chřadnutí a odumření," dodávají.
Podle Petra Zahradníka z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti například v 70. letech docházelo na českém území k masivnímu odumírání jedle, v 80. letech pak chřadnutí dubu. "Dnes čelíme bezprecedentnímu odumírání jasanů a velmi významným problémům smrku a borovice. Pokud bychom ale v posledních 50 letech reagovali na zdravotní problémy jednotlivých dřevin snahou o jejich eliminaci z budoucích porostů, neměli bychom zde dnes duby ani jedle, které ale v současných podmínkách považujeme za odolné a perspektivní," dodal Zahradník.*