Lesům hrozí kalamita

Lesníci bijí na poplach. Zatímco loni zůstaly lesní porosty na mnohých místech po dlouhé týdny až měsíce zaplavené vodou, letos je zasáhlo sucho spojené s abnormálně vysokými teplotami. Nepříznivým klimatickým vlivům jdou v patách škůdci. Příští rok může být proto velmi kritický.

Zatímco loni stála voda v některých oblastech příliš dlouho, letošní léto vytvořilo podmínky, které teplotami i úrovní srážek odpovídaly podle Josefa Balka z ministerstva zemědělství spíše střední až jižní Itálii. „Dostali jsme se do kalamitní situace hlavně v místech, kde vloni stála dlouho voda. To je zejména Třeboňsko, Jindřichohradecko a Novohradsko – tedy jihočeské pánve. Voda vytěsnila vzduch z půdního horizontu, a na obrovských plochách proto došlo k odumírání kořenového systému dřevin, včetně takových, o nichž jsme si mysleli, že jsou na vodu zvyklé, například olší,“ vysvětlil Balek a dodal: „Nejvíce nás trápí, že nám takto odumírají smrkové a borové porosty, které např. v Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko tvoří více než 90 procent výměry všech lesů.“ Velice špatná situace je i na severní Moravě. Jak Balek vysvětlil, v odumírajících porostech se množí škůdci, zejména podkorní hmyz. „Na mnoha územích republiky vzniká již nyní velice nebezpečná situace. Ještě horší bude v příštím roce, kdy téměř všude očekáváme gradaci lýkožrouta smrkového.“ Postiženy jsou rozsáhlé plochy lesů. Příštího roku se lesníci bojí více než dosavadních kůrovcových kalamit. Obávají se, i toho, že při tlumení kůrovců selžou osvědčené lapáky. Jsou to v podstatě poražené stromy, které do okolí vylučují látky typické pro vadnoucí dřeviny, a tím lákají na sebe kůrovce. Pach zavadajících stromů však teď uvolňují celé obrovské výměry poškozených lesů. „Pomohlo by nám, kdybychom nyní neměli ideální babí léto a kdyby se vláhový deficit dále neprohluboval,“ povzdychl si Balek. Dlouhé teplé léto navíc znamená, že by letos mohly vylétnout až tři generace brouků. Lesníci narážejí i na další problémy: „My nutíme drobné vlastníky, aby okamžitě reagovali na kůrovce ve svém lese a ihned asanovali napadené stromy. Oni však odpovídají argumenty, které znají z médií, že kůrovec je součástí lesa a jeho přítelem, nenapadá zdravé stromy atd.“ V první říjnové dekádě by se měli sejít všichni, kterých se oblast lesního hospodářství nějakým způsobem týká. Tedy kromě představitelů státní správy v lesích i pracovníci vědeckých institucí, včetně škol, zástupci majitelů lesů i dřevařských firem. Dohodnout by se měli na tom, jakým způsobem by se mělo nadále postupovat. Nejde jen o tlumení kůrovce, ale také o situaci na trhu se dřevem, který je dlouhodobě nasycen. Měli by jednat o tom, zda by bylo možné podpořit dlouhodobé skladování dřeva, k němuž přikročila před časem Francie. Trhu se dřevem by také prospělo omezení těžby v místech, která nebudou kalamitou postižena.