20.11.2000 | 07:11
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Lesy by měl financovat fond

Současná právní úprava, podle níž se poskytují podpory ze státního rozpočtu na vybrané činnosti lesního hospodářství, podle ministerstva zemědělství nevyhovuje. Řešení vidí resort v přechodu z krátkodobého do dlouhodobého financování, které by mělo umožnit založení Státního lesního fondu. Tím by se i v této oblasti přešlo na fondové financování, které je běžné v Evropské unii.

Jak uvedl Hugo Roldán z tiskového oddělení ministerstva, důvodem, proč resort považuje fondové financování v tomto případě za vhodnější, je zejména dlouhodobý výrobní proces lesního hospodářství. „Lesní hospodářské plány se stanovují na období 10 let, jejich rozvržení do jednotlivých roků přitom ovlivňují rozdílné vnější podmínky, zejména klimatické (brzký nástup jara, suché léto, krátké podzimní období apod.). Jednoroční rozpočtové období je vzhledem k dlouhodobému pěstování lesa nepřiměřeně krátké a vyvíjí tlak na vlastníky lesa, aby finanční prostředky využili v určitém rozpočtovém období a nikoliv tehdy, kdy by to bylo optimální.“ Jak Roldán poznamenal, myšlenka fondu, který by poskytoval podporu vlastníkům lesů, není nová. „Připravit návrh zákona o (tehdy) Státním fondu reprodukce lesa uložilo ministrovi zemědělství usnesení vlády č. 247 z 15.4.1992. Se žádostí o předložení návrhu příslušného zákona se na vládu obrátil Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v dubnu 1997.“ Návrh věcného záměru zákona o Státním lesním fondu schválila vláda loni v květnu a zhruba o rok později měla na svém zasedání projednat již návrh zákona. Ten však nakonec ze svého programu stáhla a zatím nebyl znovu na pořad jejího jednání zařazen.
„Rozhodující objem finančních zdrojů fondu by měly tvořit dotace ze státního rozpočtu, které ročně činí 600 až 700 milionů korun. Doplňkovými zdroji bude část poplatků za trvalé nebo dočasné odnětí pozemků plnění funkcí lesa (mimo národní parky) a pokuty za přestupky a za porušení povinností uložené na základě zákona o lesích (opět mimo národní parky). To by mělo do fondu přinést odhadem 20 až 30 milionů korun ročně. Ostatní zdroje fondu jsou zanedbatelné a netvoří ani 1 % jeho předpokládaných příjmů,“ konstatoval Roldán. Jak dále vysvětlil, poplatky za trvalé nebo dočasné odnětí pozemků plnění funkcí lesa a pokuty uložené orgánem státní správy lesů jsou doposud podle zákona o lesích z 60 % příjmem Státního fondu životního prostředí (SFŽP), zbývajících 40 % dostává příslušná obec. „Při přípravě zákona o lesích se s těmito poplatky a pokutami již počítalo jako se zdroji lesnického fondu. K datu účinnosti tohoto zákona však tento fond neexistoval, a proto se poplatky přesměrovaly do SFŽP. Proto byl také tento fond uveden v § 46 zákona o lesích jako doplňkový zdroj pro hospodaření v lesích. Tuto funkci však SFŽP nikdy neplnil a finanční prostředky získané z odnětí pozemků a pokut se tedy do lesů nevracely,“ vysvětlil Roldán.
Za zbytečné drobení prostředků, které je naopak vhodné centralizovat, považuje zřízení Lesního fondu ministr životního prostředí Miloš Kužvart. „Je to řešení nesystémové. Pokud máme zájem chránit lesy, začněme je chránit mnohem efektivnějším způsobem, to znamená snížením emisí všech škodlivin a ne vytvářením dalšího fondu, který by navíc podporoval ne lesy, ale lesní podnikatele, a to je výrazný rozdíl,“ uzavřel.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down