Lesy ČR se připojily k celoevropské akci sázení stromků

Lesy České republiky se připojily k celoevropskému projektu nazvanému Greenwave (zelená vlna). Jde o akci, kdy se v období od 25. března do 9. května organizují kampaně sázení stromků ve všech členských státech Evropské unie. Akce je pro naši republiku mimořádně důležitá zvláště po ekologické katastrofě způsobené orkánem Kyrill, který v polovině ledna letošního roku zničil obrovské pásy lesů v České republice, sdělil mluvčí Lesů ČR Tomáš Vyšohlíd.

Je tomu přesně půlstoletí, kdy byla podepsána takzvaná Římská úmluva. Ta byla zákládající listinou Evropského hospodářského společenství. Trvalo ale dalších 47 let, než se do moderní Evropy začlenila také Česká republika. Dnes tedy do Evropy patříme se všemi právy, ale také povinnostmi. K jedněm z nejdůležitějších zcela jistě patří ochrana životního prostředí. Zvláště v poslední době, kdy si lidstvo uvědomuje, jaké konkrétní a často katastrofální dopady může mít neuvážená lidská činnost na osud naší planety, informoval Vyšohlíd.
V období akce budou mít občané v jednotlivých státech možnost zasadit strom. Z hlediska klimatických rozdílů byla tato kampaň nejprve spuštěna ve východoevropských zemích a postupně se přesouvá tak, jak se počasí otepluje, tedy směrem k severu, aby bylo možné sázení provést v květnu ve Skandinávii a v pobaltských zemích. Odtud plyne tedy i název projektu – Greenwave – Zelená vlna.

Co je smyslem akce?
Akce sázení stromků po celé Evropě zdůrazňuje jednotu Evropy a uvědomování si otázek ochrany životního prostředí. Akce slouží jednomu důležitému cíli – prohloubení evropské identity.
Na rozdíl od tancování a oslav ze sázení stromků má přímý prospěch celé lidstvo. Ve světle skutečností, že například nedávná ekologická katastrofa v podobě orkánu Kyrill, který v polovině ledna letošního roku zničil obrovské pásy lesů v České republice, je taková akce zvlášť pro naši republiku mimořádně důležitá. Projekt má také určitou symboliku. Byrokracie v Evropské Unii stále ještě spotřebovává velké množství přírodních zdrojů, včetně papíru. Takže sázení stromků je určitou formou kompenzace přírodě. „Lesy České republiky vyčlenily na tuto akci nemalé finanční prostředky a především stovky stromků, které budou lidmi ve všech koutech naší republiky postupně vysázeny. Chceme tak přírodě vrátit alespoň část z toho, co jí lidstvo za poslední desetiletí vzalo. I když si uvědomujeme, že to zdaleka nestačí, vnímáme tuto akci jako jeden z prvních kroků na cestě za novou, čistší a lepší Evropu,“ říká o smyslu a zaměření celého projektu generální ředitel Lesů České republiky Ing. Jiří Holický.

Další zajímavosti z hlediska ekologie:

Stromy produkují kyslík jako produkt fotosyntézy, ale také dýchají, to znamená, že část kyslíku zase spotřebovávají. V součtu platí, že rostliny, tedy i stromy, vyrábějí více kyslíku, než kolik samy spotřebují. Každý strom, který zasadíme, přidá svým růstem do ovzduší drahocenný kyslík, do svého kmene a listí naváže oxid uhličitý, nejvýznamnější skleníkový plyn. Tím se snižuje množství oxidů uhlíku ve vzduchu a předchází klimatickým změnám, které s přibývajícími tzv. skleníkovými plyny úzce souvisí.
Jen malý příklad: například jeden 25 metrů vysoký buk s korunou o průměru 14 metrů má prostor koruny 2700 m3 a listovou plochu okolo 1600 m2. Takový strom vyprodukuje za vegetační období tolik kyslíku, kolik stačí pro deset lidí na celý rok. Je schopen pohltit jednu tunu prašného spadu za rok a při fotosyntéze zlikviduje stejné množství (stejný počet molekul) CO2 jako vyprodukuje kyslíku. V průměru ochladí prostředí až o 3° C, zvlhčí vzduch odparem vody v objemu až 400 litrů denně.
Odhaduje se, že stoletý listnatý strom produkuje za hodinu až 1,7 kg kyslíku, což je množství, které potřebuje k životu deset lidí na dobu 24 hodin.
Nebýt neustálého přísunu volného O2 do vzduchu fotosyntetickou činností zelených rostlin, za deseti – či statisíce let by z ovzduší zmizel (až na malé zbytky) reakcemi s látkami na povrchu Země. V globálním měřítku produkuje veškeré rostlinstvo souše 2,6 . 1011 tun O2 za den, fotosyntéza oceánů 0,6 . 1011 tun O2 za den. Ten se téměř všechen spotřebovává na oxidaci odumřelých organismů a pouze 1,55 . 109 tun O2 za rok zůstává pro zachování živé hmoty. Člověk spotřebovává kyslík především na spalování fosilních paliv. Lidská činnost může ohrozit ozónovou sféru. Zmenšením obsahu O3 by ultrafialové záření dosáhlo až na zemský povrch. To by negativně ovlivnilo zdraví člověka a dalších živých organismů včetně rostlin. Obsah O3 může ovlivnit používání umělých hnojiv, z nichž se uvolňují oxidy dusíku, provoz nadzvukových letadel, nukleární zkoušky jaderných zbraní či hnací plyny rozprašovačů, takzvané freony.

Jedno malé plus posledních let
Zemědělství je přímo spjato s krajinou. Svou výrobu může neustále reprodukovat, pokud se nezničí zemědělské ekosystémy, zejména půda a její úrodnost. V České republice (1992) připadá na zemědělskou půdu 54,3 % celkové rozlohy státu, to je 4,284 mil. ha. Oproti předválečnému období se rozloha orné půdy zmenšila (v roce 1930 to bylo 3,950 mil. ha, v roce 1992 již 3,184 mil. ha), ale zvětšila se rozloha ovocných sadů, vinic a zahrad. Díky „zelené revoluci” se výnosy plodin i užitkovost zvířectva zvýšily natolik, že náš stát je v základních potravinách soběstačný, uvedl mluvčí Lesů ČR.

Funkce lesa
Strom jako bio-klimatizátor: Vzrostlá lípa, dub nebo kaštan odpaří za den až 400 litrů vody. Stromy tím ochlazují své okolí a zvyšují vlhkost vzduchu. Pouhých několik desítek km2 lesa dostatečně zásobených vodou chladí výkonem vyšším, než je nainstalovaný výkon všech našich elektráren.
 Stromy jako producenti kyslíku: Stromy vytvářejí kyslík jako produkt fotosyntézy a zároveň spotřebovávají oxid uhličitý, nejvýznamnější skleníkový plyn. Tím se snižuje množství oxidů uhlíku v atmosféře a předchází se klimatickým změnám, ke kterým v důsledku přibývajících skleníkových plynů dochází.
 Stromy jako čistič ovzduší: Hektar bukového lesa dokáže navázat až 64 tun popílku. Stromy navíc produkují látky zabíjející choroboplodné zárodky podobně jako antibiotika.
 Stromy jako protihluková bariéra: Až čtvrtina hluku je pohlcována mezi listím stromů. Pásy stromů a keřů kolem silnic tak působí jako protihluková bariéra.
 Stromy jako lék pro duševní zdraví: Výhled do zeleně zmírňuje zotavení ze stresových situací, snižuje bolesti a urychluje zotavení pacientů po operaci.
 Stromy jako ochrana před povodněmi: Přírodní lesy při dešti fungují jako velká houba: pomalu nasáknou a pak vodu pomalu opět pouští. Především hluboko kořenící dřeviny jako buk nebo dub dokáží naráz vsáknout 100–250 mm srážek.