09.10.2018 | 06:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Lesy města Brna loni vytěžily 50 tisíc metrů krychlových dřeva

Lesy města Brna loni vytěžily téměř 50 tisíc metrů krychlových dřeva, přičemž 60 procent tvořila těžba nahodilá. Jedná se jak o důsledek loňské říjnové vichřice, tak o důsledek kůrovcové kalamity. Městská firma jehličnaté dřevo prodávala dráž, než byl uváděný republikový průměr. Mírně zvýšila tržby na 121 milionů korun a udržela zisk na 12 milionech, vyplývá z výroční zprávy ve Sbírce listin.

Jehličnaté dřevo loni společnost prodávala za 1459 korun za metr krychlový, což je meziroční propad o 52 korun a nejméně od roku 2011. Přesto si vzhledem k situaci na trhu cenu pochvaluje.
Vzhledem ke kalamitní těžbě a k dopadu čím dál intenzivnějšího sucha a chřadnutí nejen smrků, ale už i jedlí, roste podíl umělé obnovy proti přirozené. A to přesto, že podnik už ustoupil od pasečného hospodaření a upřednostňuje výběrové zásahy - tzv. výchovné a světlostní zásahy pro podporu přirozené obnovy. Umělá obnova byla potřeba i proto, že sazenice kvůli nedostatku vody zasychaly. Ztráty sazenic se pohybovaly na úrovni 20 procent, což je také méně než celostátní průměr. Vytěžit mohou Lesy města Brna za rok průměrně 53,5 tisíce metrů krychlových dřeva. Nyní mají za sebou šest let a pro kalamitní stavy mají ušetřeno zhruba 35 tisíc metrů krychlových. Při obnově lesa se také snížila potřeba chemického ošetření, proti předloňskému roku o polovinu a jedná se o nejnižší spotřebu od roku 2011. "Přesto se představenstvo nerozhodlo k úplnému odklonu od používání glyfosátů. Považuji to za velké minus," uvedl ve zprávě předseda představenstva Mojmír Vlašín. Herbicid glyfosát považuje Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny za pravděpodobně karcinogenní.
Společnost se stará o 6000 hektarů hospodářských lesů a o 2200 hektarů lesů, které slouží třeba k rekreaci a pedagogické činnosti, část je také bezzásahovým územím. V lesích je i řada chráněných území. Jen malá část celkové rozlohy se nachází v Brně. Městské lesy, které Brno získalo hlavně v 17. a 18. století, sahají až na sever Blanenska a na západ až do Kraje Vysočina v okolí Velké Bíteše. Pro podnik pracovalo loni 82 lidí, což je meziroční nárůst o sedm.*

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down